Právo na léčbu a výzkum konopí

Ústavní soud České republiky

Joštova 8

660 83 Brno 2

Ústavní stížnost

podaná ve veřejném zájmu a žádaná projednat veřejně v naléhavém režimu dle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu z důvodu ochrany životů, zdraví a dalších garantovaných práv včetně zastavení nelidského zacházení nejen vůči rodině stěžovatele

návrh na zrušení

usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2015, č.j. 11 Tdo 181/2015

usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.5. 2014, č.j. 8 To 198/2014

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 4. 2014, č.j. 2 Nt 1151/2014

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.5.2012 č.j. 0 Nt 820/2011

spojený s návrhem na zrušení

§§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zruštěním novelizace nařízení vlády č. 455/2009 Sb. nařízením č. 3/2012 Sb.,

·         zrušením § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č. o návykových látkách

·         zrušením zákona č.50/2013 Sb.

·         zrušením vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

spojený s návrhem

na položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU

Stěžovatel:

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962

bytem Tylova 963/2, 779 00 Olomouc

Zastoupený

Mgr. Pavel Andrle

Advokát, ev. č. 13943

Kratochvílova 624/43

750 02 Přerov

Účastník:

Nejvyšší soud ČR

Vedlejší účastník

1) Ústavní soud

2) Krajský soud v Brně, Krajské státní zastupitelství v Brně

3) Okresní soud v Prostějově, Okresní státní zastupitelství v Prostějově

Přílohy:

plná moc

usnesení a rozsudek Nejvyššího soudu ČR

usnesení Krajského soudu v Brně

2 x usnesení Okresního soudu v Prostějově

a dále dle textu

• První dodatek ze dne 10. listopadu 2015  – najdete ZDE 

• Druhý dodatek ze dne 12. listopadu 2015 - najdete ZDE 

•  Třetí dodatek ze dne 27. listopadu 2015 – najdete ZDE  

•  Čtvrtý dodatek ze dne 2. prosince 2015 – najdete ZDE

• Pátý dodatek ze dne 10. prosince 2015  – najdete ZDE

• ·  Šestý dodatek ze dne 22. ledna 2016 – najdete ZDE

•  Sedmý dodatek ze dne 3. února 2016 - najdete ZDE 

I.

Označení porušení Listinou základních práv a svobod garantovaných práv

Na návrh Okresního státního zastupitelství v Prostějově bylo usnesením Okresního soudu v Prostějově dne 15. 4. 2014 pod č. j. 2 Nt 1151/2014 rozhodnuto o ochranném opatření o zabrání věci. Proti usnesení OS v Prostějově podal stěžovatel stížnost Krajskému soudu Brně, který dne 20. 5. 2014 pod č. j. 8 To 198/2014 stížnost odmítl jako nedůvodnou. Dovolání stěžovatele Nejvyššímu soudu bylo dne 20. 5. 2015 pod č. j. 11 Tdo 181/2015 jako nedůvodné odmítnuto. Usnesení Nejvyššího soudu bylo advokátovi stěžovatele doručeno dne 2. 9. 2015, lhůta pro podání ústavní stížnosti tak končí dne 2. 11. 2015.

Proti všem výše uvedeným rozhodnutím podává stěžovatel tuto

Ústavní stížnost

v níž namítá porušení

      -        čl. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné

      -        čl. 2 odst. 1 - 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je stát založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání a dále, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví a každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá

      -        č. 3 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu a nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod

      -        č. 4 odst. 1 - 4 Listiny základních práv a svobod, podle nichž mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, dále pak, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem, dále pak, že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky a při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena

      -        čl. 5 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý je způsobilý mít práva

-   čl. 6 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž má každý má právo na život a nikdo nesmí být zbaven života

-           čl. 7 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručena a omezena může být jen v případech stanovených zákonem a nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

-           čl. 8 odst. 1-2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je osobní svoboda zaručena nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

-           čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

      -        čl. 10 odst. 1- 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě

      -        čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo vlastnit majetek

      -        čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku

-        čl. 15 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je svoboda myšlení a svědomí zaručena a je zaručena svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby

-        čl. 17 odst. 1 - 5 Listiny základních práv a svobod, podle nichž jsou svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a každý má právo vyjadřovat své názory, cenzura se nepřipouští a státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnost

-        čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo svobodně se sdružovat a má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích

-        čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle nějž mají občané právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny

-        čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost

-        čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů

-        čl. 31 Listiny základních práv a svobod, podle nějž má každý právo na zdraví

-        čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, a dále ten, kdo byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak a z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny

-        čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jsou si všichni účastníci v řízení rovni

-        čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a podle nějž má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům

-        čl. 39 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem

-        čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena

II.

Naléhavý režim a veřejný zájem stížnosti spojený s návrhem na vyloučení

soudců a asistentů Ústavního soudu ČR dle §§ 36 odst. 1 a 37. odst. 1. zákona

č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu podílejících se na rozhodnutích

č. j. II. ÚS 664/12, IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II. ÚS 289/14

vůči stěžovateli ve věci práva na léčbu a výzkum konopí

II. A.

Odůvodnění

           

1.    Stěžovatel dne 20. 2. 2012 Ústavnímu soudu doložil v řízení č. j. II. ÚS 664/12 (dále jen Soud) důkazy, že byly vědomě popřeny (nejen) jeho základní práva a svobody a zločin nedovolené výroby a distribuce drog, za nějž byl pravomocně odsouzen a následně opakovaně obviněn, nespáchal.

2.    Soud bez odůvodnění stížnost odmítl a označil ji za zjevně nedůvodnou, stejně jako Nejvyšší soud (v podrobnostech odkazuji na text označených stížnosti Soudu na http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/) Stěžovatel Soudu doložil důkazy, že jeho jednání není trestné z českého (evropského) a také unijního práva a žádal změnu trestního zákoníku (dále jen TZ) a zákona o návykových látkách (dále jen ZoNL). Stěžovatel v souladu s čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) od roku 2010 žádá položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU (dále jen SDEU) ve věci výkladu porušení práva EU.

3.    Předběžné otázky SDEU jsou však s vědomě mylnou argumentací Nejvyššího soudu opakovaně zamítané s odkazem na stěžovatelem opakovaně kvalifikovaně napadané rozhodnutí ze dne 27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (dále jen NS), které Soud označil v první stížnosti za zákonné a pouze se na něj odvolal. K právně přípustným, leč po projednání odmítavým stížnostem Evropské komise (dále jen EK) na porušení práva Společenství dne 9. 10. 2015 SDEU uvedl, že stěžovatel má žalovat EK u Tribunálu SDEU, načež dne 14. 10. 2015 SDEU uvedl, že žalobu na EK vylučuje unijní judikatura (věc C-247/87), viz http://court-european.blogspot.com/.

4.    Stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku na porušení Evropské úmluvy o lidských právech včetně porušení čl. 2 a 3 úmluvy spojené žádostmi lékařů o aplikaci naléhavého režimu dle čl. 39 byly po roce a půl projednávání právní přípustnosti, která se zpravidla šetří 14 dnů, v roce 2014 souhrnně označeny za nepřípustné bez jakéhokoliv odůvodnění, viz stížnosti ESLP a stížnost prezidentovi ESLP na http://echr-coe-int.blogspot.com/.

5.    Jak stěžovatel doloží na důkazech (viz níže), Česká republika v první polovině roku 2012 změnila legislativu o právní argumentaci stěžovatele. Stěžovateli však Soud základní práva a svobody s tragickými důsledky nepřiznal. Následně dala v druhé polovině roku 2012 Česká republika podnět omezit stěžovatele na právní způsobilosti, aby se nemusela dále zabývat meritorním projednáním skutku.

6.    V dalších třech ústavních stížnostech bylo Soudu opakovaně doloženo kartelové jednání justice, exekutivy, zákonodárného sboru a soudních znalců po první odmítnuté stížnosti, na které následná výše označená rozhodnutí Soudu vždy paušálně odkazovaly i přes důkazy prokázané pochybení.

7.    Stížnosti Soudu se týkaly totožných obvinění stěžovatele za nedovolenou výrobu drog spojenou s konfiskacemi majetků výzkumnické farmy v Ospělově, která je majetkem rodiny stěžovatele, dne 18. 8. 2009, 2. 9. 2010, 29. 8. 2011 a 30. 8. 2012. V roce 2013 byl stěžovatel vážně nemocen. Konfiskace ze dne 3. 9. 2014 není přes řadu stížností dodnes vyšetřována, šestá konfiskace proběhla dne 3. 9. 2015. Konfiskace a domovní prohlídky probíhají přes 15 marných žádostí o policejní ochranu výzkumu Konopí je lék /Cannabis is The Cure/ od roku 2009 právnickými i fyzickými osobami. Stěžovatel je vedoucím výzkumu. Stejně tak nejsou přes řadu stížností vyšetřovány trestní podněty na orgány činné v trestním řízení (dále jen OČTŘ) podávané od první konfiskace opakovaně, od roku 2011 za spáchání zločinů dle §§ 149 i ve čtvrtém odstavci TZ a útoku proti lidskosti dle § 401 TZ.

8.    Jednání OČTŘ odporující právnímu státu bylo doloženo již v první stížnosti č. j. II. ÚS 664/12, viz důkazy ze spisu http://octr-prostejov.blogspot.com/ Od 18. 8. 2009 – 3. 9. 2015 bylo na výzkumnické farmě v Ospělově v rozporu se základními právy a svobodami provedeno šest domovních prohlídek a zkonfiskováno více než 3 tisíce rostlin konopí a více než 50 kg konopných produktů (tinktury, masti, semena, herba apod.) s důsledky tragédií na občanech a enormních škod na soukromých a veřejných rozpočtech. Důkaz: protokoly z konfiskací a příkazů k domovním prohlídkám z let 2009 – 2015 na http://konfiskace.blogspot.com/

9.    V důkazu na http://osz-prostejov.blogspot.com/ v bodu 2, státní zástupce Ivo Černík z OSZ Prostějov, který dává opakovaně podněty ke konfiskacím a byl žalobcem nejen prvního trestního řízení č. j. 2 T 104/2010 u OS Prostějov (13. 7. – 27. 10. 2010), dne 4. 12. 2009 ČTK k první konfiskaci stěžovatele nepravdivě uvedl, že pěstování konopí je trestné vždy, bez ohledu na to, k jakým účelům je pěstováno. Toto jednání je vědomým šířením poplašné zprávy, stejně jako botanický fakt, že žádnou marihuanu nelze pěstovat, neboť ta je pouze dílčí částí určitých odrůd samičího vrcholíku s vysokým obsahem THC. Bohužel justice v tomto důkazně nepravdivém jednání státního zástupce pokračovala.

10.  Dokonce také NS v první stížnosti napadaném usnesení č. 8 Tdo 1231/2011 uvedl, že k pěstování konopí dle § 29 ZoNL je nutné mít povolení, když toto tvrzení zjevně není pravdou.

11.  Důkaz: Evropské komisi (dále jen EK) neoznámenou novelou č. 362/2004 Sb. dle povinnosti Směrnice 98/34 ES bylo díky změně technického předpisu v § 29 ZoNL od 20. 5. 2004 občanům garantováno, že pouze pěstitelé konopí na ploše nad 100 m2 pěstování oznamují Celní správě! Žádné povolení se nevydává! Ve formulářích pěstitelé mj. uvedou druhy (odrůdy) konopí. Nad 100 m2 pěstební plochy se mohou pěstovat pouze EU uznané (a dotované) odrůdy konopí zapsané v odrůdových knihách prošlé schvalovacím procesem kvantitativní analýzy obsahu kanabinoidu THC k určení (ne)omamnosti odrůdy konopí. Norma EU z roku 1999 určuje jako neomamné konopí ty odrůdy, které v reprezentativním vzorku určeném velmi podrobnou metodikou EU neobsahují více než 0,2 % THC. Norma EU byla drobně zpřesněna novelizací Nařízením ES č. 1122/2009 a je uvedena v příloze č. 1.

12.  Pěstování konopí na ploše do 100 m2 se od 20. 5. 2004 neoznamuje žádnému úřadu, ZoNL dané konopí a činnosti s ním spojené kromě § 5, odst. 5 a § 15, písm. e) ZoNL neupravuje. Na ploše do 100m2 je tedy dodnes možné bez povolení pěstovat i odrůdy nezapsané v odrůdových knihách, protože mohou obsahovat do 0,3 % THC, což je nad limitem EU. Jak bylo stěžovatelem doloženo a nebylo nikdy zpochybněno, stěžovatel vždy pěstoval konopí na ploše do 100 m2, přesto stěžovatel pěstování OČTŘ hlásil a domáhal se spolupráce!

13.  Státní zástupce Ivo Černík dne 4. 12. 2009 při udělení vládní ceny stěžovateli za vzdělávání prostřednictvím www.konopijelek.cz v uvedeném rozhovoru pro ČTK nepravdivě uvedl (justice v nepravdivém jednání pokračovala), že pokud se stěžovatel dovolává judikátu NS ze dne 30. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 52/2008 o netrestnosti léčby konopím z důvodu absence společenské nebezpečnosti, šlo o zcela jiný případ! Státní zástupce řekl, že žena měla u sebe pouze, citujme jeho výrok "mastičku a pár rostlinek“. Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2008 je kromě vyloučení trestnosti analogických skutků doloženo, že daná žena (59) žádnou mast zkonfiskovánu neměla a ze 70 zkonfiskovaných rostlin konopí policie vyhodnotila více než 12 kilogramů tzv. toxikomanického materiálu označovaného OČTŘ jako tzv. marihuana, když toto konopí rovněž poskytla své nemocné kamarádce. Viz http://konopijelek.blogspot.cz/2012/04/judikatura.html

14.  Stěžovatel a jeho rovněž obžalovaná manželka s návrhem trestu až 10 let nepodmíněně a odborná společnost Konopí je lék, o.s. (které zkonfiskované konopí patřilo pro výzkum a provoz Edukativní konopné kliniky v Praze s doložením ve spisu cca 70 řádně identifikovanými občany, že jim konopí stěžovatele pomáhá a řadou lékařských doporučení nemocným ke vstupu do výzkumu terapie konopím včetně doporučení od profesorů a přednostů klinik), opakovaně marně žádali žalobu a soud vysvětlit extrémní úbytek zkonfiskovaného majetku při první (a také druhé) konfiskaci, která je v tomto řízení napadána, protože ze 789 vzrostlých zkonfiskovaných rostlin a více než 5 kilogramů sušeného samičího květu a cca 3 - 5 kilogramů sušené herby vyhodnotila pouze jako cca 24 kilogramů  toxikomanického materiálu, aniž cokoliv vyloučila (v protokolech není sušený materiál vůbec váhově specifikován, stejně tak rostliny, viz žaloba a protokol na http://konfiskace.blogspot.com/). Z druhé konfiskace, projednávané touto stížností, pak žaloba vyhodnotila z cca 350 rostlin pouhých cca 12 kilogramů toxikomanického materiálu.

15.  Když dalo policejní prezidium danou věc z podnětu zřizovatelů Edukativní konopné kliniky vyšetřit (stejně tak Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje), vedoucí OSZ Prostějov dne 16. 6. 2011 pod č. j. 1 ZT 11/2010-195 věc zakázala vyšetřovat, což je doloženo v bodu 7 a 8 na http://osz-prostejov.blogspot.com/ Všechna nadřízená státní zastupitelství, soudy, ministerstvo spravedlnosti, GIBS včetně Soudu v tomto jednání a okatých váhových rozporech neviděli pochybení a k analogii jednání stěžovatele s judikaturou se neuměli a nechtěli věcně vyjádřit. Vedoucí OSZ Prostějov Naděžda Kezniklová současně v daném rozhodnutí nepravdivě uvedla, že souhlas výše označeného státního zástupce Ivo Černíka s udělením vysoké finanční pokuty stěžovateli za špatnou písemnou omluvu policii z výslechu k druhé konfiskaci byl udělen v souladu se zákonem, když o stížnosti měl rozhodovat soud. To NS v rozsudku č.j. 3 Tz 1/2012 ze dne 23.02.2012 potvrdil a v poslední větě rozsudku zamítl udělení pokuty stěžovateli přikázanému OS v Prostějově.

16.  Jak je doloženo ve spisu, soudkyně Ivona Otrubová soudící od roku 2010 - 2015 všechny konopné kauzy stěžovatele rozhodnutí NS o neudělení pokuty zcela ignorovala. Jak bylo Soudu doloženo, stěžovateli daná soudkyně v neveřejném jednání udělila pokutu dne 4.5.2012 pod č.j. 0 Nt 820/2011 bez možnosti odvolání. Na soudkyni však předseda Okresního soudu Prostějov, ministr spravedlnosti a další oprávněné osoby odmítají podat podnět na kárné řízení, naposledy Krajský soud Brno pod č. j. SPR 2628/2015 dne 15.10 2015, viz bod 3 na http://os-prostejov.blogspot.com/   

17.  Přestože bylo Soudu doloženo, že na první žádost o policejní ochranu ze dne 10. 9. 2009 policejní prezident prostřednictvím ředitele Národní protidrogové centrály (dále jen NPC) stěžovateli vzkázal, že se má hájit přípustným rizikem dle § 31, odst. 1 TZ vylučující trestnost skutku stěžovatele, což stěžovatel i tak marně činil, neboť společensky prospěšného jednání nešlo dosáhnout jinak, obhajoba byla ignorována bez věcného zdůvodnění. Justice i žaloba se k tomuto ustanovení TZ odmítala jakkoliv vyjadřovat, nebo tvrzení stěžovatele na důkazech vyvrátit.

18.  S ohledem na reference a vysokou odbornou erudici stěžovatele doloženou OČTŘ nejen odbornými lékařskými společnostmi, primátorem města Olomouce či nejvyšším vládním úředníkem s gescí drogové politiky a dalšími, viz http://dusandvorak.blogspot.com/  a současně za situace, kdy v dané době nebyl jediný proškolený lékař, aplikace konopí je bezpečná a nešlo tedy na stěžovatele aplikovat odst. 2 § 31 TZ, odvolací KS Brno v prvním řízení bez jakéhokoliv důkazu nepravdivě uvedl, že jednání stěžovatele bylo společensky nebezpečné, NS pak uvedl škodlivé, když opak byl pravdou! Na straně OČTŘ byly doloženy zločiny a škody, na straně stěžovatele prospěch. (Dodejme, že když stěžovatel podal v roce 2014 podnět MSZ v Brně, že si policie na Mendelově univerzitě nechává pěstovat konopí na tzv. marihuanu a tuto ve velkém a bez jakékoliv dokumentace odebírá, nejprve MSZ odpovědělo, že jde o výzkumnou činnost, když toto bylo zpochybněno na důkazech a stěžováno, KSZ v Brně uvedlo, že se na dané jednání vztahuje § 31, odst. 1 TZ (!!!) Viz Google: Mendelova univerzita v Brně pěstovala "trávu" pro policii. Dodejme rovněž, že Soud věděl, že NPC a pražská policie nikdy nezasáhla proti Edukativní konopné klinice v Praze, když byl stěžovatel jejím ředitelem, právě s ohledem na ustanovení § 31, odst. 1 TZ. Nejenže komisaři NPC toto pracoviště opakovaně navštívili, viz bod 2 na http://praha-eu.blogspot.com/, ale NPC rovněž věděla, že pěstované konopí a výtažky vyráběné vysokoškolsky vzdělanými chemiky pracoviště vysoce překračují limit přes 60% THC). Toto NPC zjistila z důvodu podnětu ministerstva zdravotnictví analýzami Kriminalistického ústavu, když stěžovatel při předávání vládní ceny za vzdělávání v léčbě konopím předal 4. 12. 2009 konopné produkty ministryni zdravotnictví, což je ve výše uvedeném důkazu pod bodem 2 rovněž uvedeno.)

19.  Kromě toho ustanovení vylučujícího trestnost skutku, justice rovněž odmítala (nevyjádřila se) aplikovat ustanovení o krajní nouzi dle § 28 TZ. Manželka stěžovatele v závěrečné řeči prvního trestního řízení č. j. 2 T 104/2010 dne 26. 10. 2010 doložila a následně také lékaři, že užívání konopí stěžovateli pomáhá s chronickým onemocněním, což je doloženo včetně doporučujícího receptu od ošetřující lékařky ihned po zahájení výdeje tzv. léčebného konopí (12/2014) v lékárně v bodu 7 na http://bolsevici.blogspot.com/

20.  Přestože bylo Soudu doloženo, že ve výše uvedeném rozhodnutí vedoucí OSZ Prostějov dne 16. 6. 2011 pod č. j. 1 ZT 11/2010-195 rovněž zakázala šetřit prostějovskými OČTŘ způsobená těžká ublížení na zdraví včetně ublížení na zdraví s následkem smrti doložená i soudním znalcem MUDr. Radkem Matlachem, kdy všechny výše uvedené státní orgány včetně soudů opět označovaly a dodnes označují podněty za nedůvodné, nebo se k nim soudy odmítají vyjadřovat včetně vždy odmítnutých přezkumných řízení všech trestních řízení z podnětu ministrům spravedlnosti od desítek občanů a nevládních organizací zejména z Olomouce ihned po prvním odmítnutém rozhodnutí Soudu, viz http://podporujeme.blogspot.com/.

21.  Ani v tomto jednání, které tvoří elementární záruku právního státu a důvěru v zákonnost jednání veřejné moci, neviděl Soud pochybení. Soud přitom opakovaně označil řádné vyšetření trestního podnětu za základní právo, naposledy pak dne 2. 3. 2015 pod č. j. I. ÚS 1565/14.

22.  Trestní podněty byly vždy odloženy, stížnosti státnímu zastupitelství byly vždy až do roku 2015 označovány za nedůvodné bez jediného slova odůvodnění. Důkaz: Na obsáhlý trestní podnět tragických důsledků šesté konfiskace dne 3. 9. 2015 dokládající včetně videa na You Tube s názvem Onkologičtí kriminálníci s výpovědí onkologicky nemocných dne 2. 9. 2015 a důkazy naplnění skutkových podstat trestného činu dle § 149 i ve čtvrtém odstavci § 401 v řadě ustanovení dne 22. 10. 2015 Policie ČR pod č. j. KRPM- 113600-8/ČJ-2015-140516 (viz http://dukazy.blogspot.com/) bez jediného slova odůvodnění a vyvrácení důkazů uvedla obligatorní odpověď policie „Kvalifikovaným posouzením … nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení“. Důkaz v bodu 9 na http://policie-cr.blogspot.com/ dokládá, že stejně tak rozhodlo OSZ Prostějov.  Naprosto nemístným je sdělení policie, což je doloženo v uvedeném rozhodnutí, že spáchání těchto závažný trestných činů OČTŘ má stěžovatel řešit v pozici obviněného vůči pachatelům podezřelým ze zločinu, když bylo doloženo, že policie přes stížnosti OSZ dodnes nezahájila žádné úkony ani ve věci páté konfiskace dne 3. 9. 2014! Odmítnutí trestního podnětu uvedl rovněž státní zástupce OSZ Prostějov Ivo Černík dne 14. 10. 2015 pod č.j. ZN 1946/2015-10, což je pochopitelné, neboť se ho trestní podnět týká osobně.

23.  Přestože v prvním trestní řízení ani OSZ Prostějov nebo OS Prostějov v rozsudku č. j. 2 T 104/2010 ze dne 27. 10. 2010, ani odvolací KS Brno nikde neuváděl a nebylo stěžovateli ani vytýkáno a stěžovatel tak ani nečinil, že by svým jednáním naplnil zakázané jednání dle § 15 písm e) ZoNL, NS dne 27. 10. 2011 pod č. j. 8 Tdo 1231/2011 bez jediného důkazu (na základě vlastního v usnesení nijak specifikovaného šetření?) nepravdivě uvedl, že stěžovatel daný předpis porušil. Jak porušil, NS neuvedl, stejně tak neuvedl, jak toto jednání poznal. NS přitom uvedl, že se nemůže zabývat šetřením záhadného až 90% úbytku váhy zkonfiskovaného majetku.

24.  Přestože NS již v roce 2006 pod č.j. 3 Tdo 687/2006 dne 21.06.2006 (rozhodnutí  o odlišnosti pěstovaní konopí s obsahem nad 0,3% THC  od výroby drog, které, jak NS určil, s pěstováním nelze směšovat a paušálně tak občany vinit z nedovolené výroby drog), uvedl v právní větě, nejde o výrobu drog, protože, citujme „poněvadž rostlina konopí (rod Cannabis) je již sama o sobě omamnou látkou“ Přestože NS tuto skutečnost uvedl rovněž v judikátu ze dne 30. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 52/2008 o netrestnosti léčby konopím, NS v prvním (č. j.  8 Tdo 1231/2011 ) i tomto napadaném rozhodnutí NS přisvědčil mylnému rozhodnutí KS v Brně, který opětovně uvedl, že konopí je prekurzor. Toto tvrzení jako obrana justice pro zdůvodnění vědomě mylného rozhodnutí k nepoložení předběžné otázky SDEU přijal také Soud. Že je konopí prekurzor vyvrací soudně znalecký posudek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 10. 8. 2015 uvedený na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ pod bodem 1.

II. B

Změna legislativy o právní argumentaci stěžovatele

25.  Soud v první ústavní stížnosti znal mylné tvrzení NS, že konopí je prekurzor a že NS i přes doložené důkazy nepravdivě uvedl, že ZoNL není technickým předpisem k výrobě konopí jako léku ve smyslu Směrnice 98/34/ES, aby mohl vědomě mylně odmítnout stěžovatelem žádané předběžné otázky SDEU. NS odkázal na údajnou implementaci Nařízení ES č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog do ZoNL.

26.  NS tak učinil opětovně v napadaném dovolání, přestože bylo již od prvního řízení odkazováno na databázi TRIS (http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/tris/cs/), která povinnost notifikace novel ZoNL jinými členskými státy potvrzovala.

27.  Přestože unijní právo vylučuje implementaci Nařízení ES do zákona, přestože danou znalost má student práv, přestože byl nejen v první ústavní stížnosti doložen obsáhlý právní rozbor unijního práva (viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/), přestože ihned po vstupu ČR do EU toto jednání vyloučil i Soud v nálezu č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (citujme nález k Nařízení ES č. 1609/2005, že nařízení „je bezprostředně aplikovatelné v právu členských státu a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu“), přestože bylo Soudu v dalších stížnostech doloženo stanovisko Parlamentního institutu č. 0590P z března 2012 (nedatováno) k notifikaci novely ZoNL a ZoL zákonem č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren), kdy obě komory Parlamentu včetně prezidenta odmítaly oznámit EK danou novelu č. 50/2013 Sb., přestože stěžovatel doložil, že zákon byl oznámen, Soud mu v dalších stížnostech nepřisvědčil.

28.  Dne 21. 5. 2015 byly pod číslem 2012/329/CZ  předloženy EK k notifikaci technické předpisy, kterými se stěžovatel bránil (§§ 5, odst. 5, 8 ZoNL), a to novelou č. 273/2013 Sb.

29.  Soud jednání NS porušující mezinárodní závazky a vlastní rozhodnutí Soudu neoznačil za odporující základním právům. Soud tak opakovaně učinil při vědomí doložených rozhodnutí Soudu, které nepoložení předběžné otázky označily jako porušení práva na spravedlivý proces a zákonného soudce. Zákonným soudcem je v dané věci pouze SDEU, kam je stěžovateli přístup k vyřešení právních otázek od roku 2010 (nyní opětovně) vědomě nezákonně zamítán. Toto lze doložit z rozhodnutí Soudu k předběžným otázkám SDEU v č.j.  II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009 ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012.

30.  Nezbytnost notifikace novel ZoNL v ustanoveních s povahou technického předpisu rovněž doložil vrcholový státní orgán ke Směrnici 98/34/ES UNMZ dne 12.9. 2014 pod č.j. 08780/5000/2014, kdy předseda UNMZ uvedl, že podle názoru UNMZ měla být novela č. 50/2013 Sb. oznámena EK, o tomto však může rozhodnout pouze SDEU. Dále v doplňujícím stanovisku UNMZ pod č.j. 02296/1200/2015-002 zcela explicitně uvedl, citujme  „Podle našeho názoru je zákon o návykových látkách týkající se výroby cannabis technickým předpisem podléhajícím notifikaci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.“ Důkaz: viz spis nebo bod 1 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/

31.  Jak uvádí unijní judikatura, technický předpis podléhající režimu Směrnice 98/34/ES, který nebyl EK notifikován, je neúčinný – nevymahatelný a stěžovatele tak nemohl být shledán pachatelem trestného činu, natož odsouzen a nemohl mu být zkonfiskován jakýkoliv majetek. Viz judikatura SDEU: č. j. C -194/ 94 a C-390/99. SDEU důsledky porušení notifikace z povinnosti dle Směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních sporech pod č. j. C‑267/03 a C-20/05.

32.  Soudu bylo již při první stížnosti doloženo, že stěžovatel jednal v souladu se ZoNL a žádné povolení k zacházení nepotřeboval. Ustanovení § 5, odst. 5 ZoNL občanům garantovalo, že „povolení k zacházení nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování konopí k účelům průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým, jakož i k obchodu s konopím za těmito účely“.  

33.  Jiným způsobem ani nešlo zaručit občanům základní práva a svobody (na zdraví, výzkum, svobodu myšlení, práva hospodářská ad.). Odborné společnosti Konopí je lék,o.s. již dne 25. 1. 2010, tzn. před první obžalobou, pod č.j. 1914/2010 ministerstvo zdravotnictví uvedlo k zacházení s konopím právě ustanovení § 5, odst. 5 ZoNL, což je doloženo v bodu 5 http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/

34.  Jak stěžovatel uvedl, gestor předpisu, ani judikatura neměly k pojmu pokusnické zacházení žádný výklad. Stejně tak ministerstvo obchodu a průmyslu, když živnostenské oprávnění na tuto činnost nevydávalo a stěžovatel se jej marně pokoušel získat. Stěžovatel doložil, že žádal v rozkladovém řízení ministra zdravotnictví, aby mu ministerstvo vydalo alespoň osvědčení odborné způsobilosti k danému ustanovení § 5 odst. 5 ZoNL a zaregistrovalo 18 léčivých genetik konopí, což je prokázáno na důkazu v bodu 2 v rozhodnutí ministra ze dne 14.9.2011 pod. č.j. 46934/2011/PRO a ze dne 26.6.2012 pod č.j. MZDR 15521/2012-4/PRO na - http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/ .

35.  Všechny soudy v prvním řízení oprávněně uváděly, že ministerstvo stěžovateli povolení nikdy nevydalo (první žádost v roce 2000 na MZ ČR řešila MUDr. P. E.). Soudy však vědomě opomenuly sdělit zcela zásadní věc, že povolení nešlo vydat a trestní právo uvádělo, kdo bez povolení, bude potrestán! Ministerstvo si vydání povolení díky znění ZoNL samo zakázalo, nešlo tedy o vinu stěžovatele a toto povolení k výrobě konopných produktů a nejen dle § 15 písm e) ZoNL nelze vydat ani v roce 2015!

36.  Ministr, jak je doloženo výše, uvedl, že není jeho zákonná povinnost vydat osvědčení odborné způsobilosti k § 5, odst. 5 ZoNL, když byly současně ministru zdravotnictví doloženy tragédie a škody a protestní a prosebné dopisy onkologicky a jinak nemocných a jejich rodin, stejně jako nevymahatelnost předpisu (viz spis).

37.  V době podání první ústavní stížnosti stěžovatele byla dne 20. 2. 2012 Sněmovně předložena novela ZoNL a ZoL zákonem č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren), ve které bylo bez notifikace daného předpisu ustanovení § 5, odst. 5 ZoNL změněno na „povolení k zacházení nevyžaduje k získávání, skladování a zpracování konopí s obsahem do 0,3% THC k účelům průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým, jakož i k obchodu s konopím za těmito účely“ Notifikovanou novelou ZoNL  č. 273/2012 Sb. dne 21. 5. 2012 bylo slovo pokusnické zacházení ze ZoNL vypuštěno zcela a nahrazeno zacházením k zahradnickým účelům, a to s platností od 1.1.2014.

38.  S ohledem na bod 28 výše jsou dané účelové změny právně nevymahatelné, neboť bylo porušeno právo Společenství neoznámením předpisů č. 50/2013 Sb., č. 141/2009 Sb. a č. 362/2004 Sb. – viz níže uvedené předběžné otázky.

II C -  1

Změna legislativy legalizující dlouhodobou nezákonnou činnost policie

39.  Soud stejně jako soudy nižší ignorovaly důkazy (opětovně NS v napadaném usnesení) nezákonně získaného důkazu policie o údajném překročení limitu THC v konopí stěžovatele vědomě mylným určením vzorku konopí k měření obsahu THC, když rozdíly mohou být až stonásobné, viz všechny tři posudky znalců a jejich závěry k této věci (zejména podrobný rozklad znalce doc. RNDr. Petra Ondry ze dne 29.3.2013 v bodu 3) na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/  uvedený též ve spisu.

40.  Když stěžovatel na  zákony popírající důkaz v hlavním líčení č. j. 2 T 104/2010 u OS Prostějov odkazoval, soudkyně Ivona Otrubová vždy (až do 26.5 2015, viz zákaz obnovy prvního trestního řízení prošlé první ústavní stížností č.j. 2 T 104/2010 na http://cannabis-is-the-cure.blogspot.com/) odmítala věc projednat a vyslechnout svědky či brát v potaz vyjádření znalce. Soudkyně uvedla, že policisté mají akreditované laboratoře, což nebylo nikdy zpochybňováno!

41.  Ve všech dalších rozhodnutích OČTŘ, které včetně Soudu odmítaly řádné soudní projednání tří dalších konfiskací v letech 2010 – 2012 s citací: „Odborným vyjádřením tak bylo v podstatě prokázáno, že nakládáním s těmito rostlinami byl spáchán trestný čin ze strany dříve obviněného.“ Vzhledem k tomu, že soud nevydal pravomocný odsuzující rozsudek, ve kterém by vyslovil vinu stěžovatele a uložil trest, tak nelze zvolit podobnou argumentaci, jelikož není rozhodnuto o tom, že stěžovatel trestný čin vůbec spáchal. Zmíněné hodnocení potvrzené opakovaně Soudem je v rozporu se zásadou presumpce neviny.

42.  OČTŘ přitom ještě před rozsudkem s udělením trestu dne 27.10.2010 znali přípis Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 19.9.2010 č. j. 1NZN 2616/2010, který toto hrubé porušení zákonů dokládal v dodatku trestního podnětu ze dne 6.9.2010 od odborné společnosti Konopí je lék, o.s. na druhou konfiskaci ospělovské farmy dne 2.9.2010 viz znění trestního podnětu a dodatku na http://octr-prostejov.blogspot.com/

43.  V uvedeném odkazu je doloženo složení správní rady odborné společnosti Konopí je lék, o.s. zaslané OS Prostějov dne 3.8.2010, tedy skoro tři měsíce před rozsudkem dne 27.10.2010 a třemi dny jednání soudu v hlavním líčení (16.9.2010 a 26. – 27.10.2015)!

44.  Soudkyně Ivona Otrubová z OS Prostějov i přes tolik popřených základních principů trestního práva od presumpce neviny, trestu toliko na základě zákona až po zásadu v pochybnostech vždy ve prospěch obviněného stěžovatele dne 27. 10. 2010 odsoudila a dne 9. 3. 2011 toto rozhodnutí KS Brno potvrdil, ač, jak stěžovatel zjistil, neznal a stejně tak advokát znění odvolání obžaloby.

45.  Dovolací NS dne 27.10 2011 stěžovateli udělil vysokou pokutu za údajně nedůvodné dovolání (další pokutu z napadaného usnesení stěžovatel dosud neobdržel)

46.  Ještě než stačil stěžovatel podat dne 23. 2. 2012 první ústavní stížnost, Vláda ČR vedená premiérem Petra Nečase opakovaně marně žádaným zločiny zastavit (viz žádost všech zřizovatelů Edukativní konopné kliniky ze dne 4. 3. 2011 http://vlada-cr.blogspot.com/),  účelově změnila definici konopí pro trestní právo změnou přílohy 1. A. 1. nařízení č. 455/2009 Sb., novelou 3/2012 Sb. s platností ode dne 5. 1. 2012, čímž skrytě legalizovala dlouhodobou nezákonnou policejní praxi!

47.  V době prvního obvinění stěžovatele (11. 1. 2010) a obžaloby (21. 4. 2010) stěžovatele trestní právo definovalo od 1. 1. 2010 nový trestný čin pěstování konopí a jeho množství pro rozlišení zákonného jednání, nebo přestupkového a trestního práva. Z hlediska tzv. většího než malého množství toto bylo stanoveno přílohami 1 a 2. Zde bylo uvedeno, že trestním právem je řešeno nad 5 rostlin konopí, které v celém svém objemu (tzn. včetně kořene) překročí obsah 0,3% THC! EU norma zakazuje měřit obsah THC ze sušiny nebo neidentifikovatelného vzorku! Takový důkaz překročení limitu obsahu THC v konopí žaloba nikdy soudu nedoložila, leč stěžovatel byl odsouzen a Soud opakovaně sdílel vědomě mylný názor, že stěžovatel je pachatelem zločinu.

48.  V roce 2012 novelizovaná trestní definice konopí hrubě odporuje všem třem zákonným definicím konopí dle § 2 písm. d) ZoNL a definici vzorku konopí k měření uvedenou v normě EU. Vláda tak učinila v situaci, kdy je pěstování do 100m2 zcela legální i bez ohlášení a občané nejsou od 20. 5. 2004 povinni do 100m2 pěstovat certifikované odrůdy s obsahem do 0,2% THC, ale mohou pěstovat konopí s obsahem do 0,3% THC, jak určuje ZoNL.

49.  Novelizovaná vládní norma č. 3/2012 Sb. je naprosto nepřezkoumatelná, což je zásada správního, natož trestního práva! Pokud je dle dané novelizované definice konopím jako tzv. toxikomanickým materiálem, čili tzv. marihuanou od 5. 1. 2012 označováno vše zelené kromě větviček, semen a stonku s kořenem, pak je zcela nabíledni otázka, proč bylo v rámci prvního trestního řízení z údajně z cca 24 kg toxikomanického materiálu určeným vzorkem k měření necelé 2 gramy neidentifikovatelného vzorku konopí?

50.  Jak marně NS v nově napadaném dovolání doložil znalec doc. RNDr. Lumír Hanuš v posudku, stejné odrůdy konopí mohou mít téměř 30 násobný odlišný obsah THC, tatáž odrůda konopí může mít rozdíl obsahu THC v dolním nebo horním vrcholíku 7% THC, samičí odrůdy mají zcela odlišný obsah látek od samčích (viz norma EU) atd.! Jak uvádí znalec, voda tvoří cca 85 % váhy, samičí vrcholík se semeny tvoří cca 30% (z toho semena cca 10%, listy, okvětí a květ cca 20%, kdy samičí květ je cca 1/3 vrcholíku), cca 60% váhy je stonek a větvičky, cca 10% váhy je kořen.  Stěžovatel doložil, že pracoval i s kořenem (viz Plinius). ZoNL, TZ i unijní norma v žádném ustanovení neuvádí, že je zakázáno, když má nějaká část rostliny nad limit, vždy definuje část rostliny (vzorek), ve kterém nesmí být obsah látky nadlimitní.

51.  Je s naprostým podivem, že nález Soudu č.j. Pl. ÚS 13/12 s platností od 1. 8. 2013, na němž se podíleli soudci (a asistenti?) zpravení stěžovatelem ve třech ústavních stížnostech o této závažné právní situaci podzákonné kreativní trestní normy, věc vůbec neřešil, ač k tomu práva měl!

52.  Následné Trestní kolegium NS dne 13. 3. 2014 ve stanovisku č. j. Tpjn 301/2013 množství pěstovaného konopí jdoucího pod/nad normu obsahu 0,3% THC také neřešil.

53.  Stěžovatel laskavě žádá Soud, aby si vyžádal velmi obsáhlé policejní odborné vyjádření o zjišťování obsahu THC v konopí v Ospělově a naměřených údajích ke všem konfiskacím v letech 2009 – 2012 u OKTE Frýdek- Místek č. j. KRPT-5223-1/KT-2012 ze dne 25. 2.2013. Z doloženého obsáhlého materiálu včetně změřených mastí pod limitem obsahu 0,3% THC zabraných policií v roce 2011, jak je uvedeno „k dalšímu opatření“

54.  V prvním měření, na základě kterého byla provedena dne 18. 8. 2009  první domovní prohlídka, viz důkaz v bodu č. 1 na http://policie-cr.blogspot.com/ v rozhodnutí OKTE Frýdek Místek č.j. KŘPT-5402-1/KT-2009 ze dne 14. 8. 2009 je uvedeno, že konopí (bylo údajně prostějovskými policisty nalezeno za plotem stěžovatele) bylo zasláno k měření 13. 8. 2009 a bylo měřeno z cca 1,2 gramu neidentifikovatelného vzorku o váze 20 gramů. Avšak policie zaslala nalezený vzorek konopí k analýze až 14. 8. 2009, což odporuje základním fyzikálním zákonům a je tedy oprávněnou otázkou, zda lze vůbec věrohodně doložit, že měřené konopí bylo konopí stěžovatele, viz důkaz číslo 2. v rozhodnutí ze dne 14. 8. 2009 na http://policie-cr.blogspot.com/

55.  Ústavní soud ČR dne 23.7. 2013 s účinností od 1.8.2013 pod č.j. Pl. ÚS 13/12 s odkazem právě na porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod zrušil vládní nařízení č. 467/2009 Sb., které určovalo tzv. větší než malé množství pro účely § 289 odst. 2  trestního zákoníku, ale odstavec 3 předmětného ustanovení, a tedy nařízení č. 455/2009 Sb., resp. jeho novela č. 3/2012 Sb. zrušena nebyla. Ročně je v trestním a přestupkovém řízení spojeném s konopím a jeho produkty obviněno více než 3 tisíce občanů!

II. C- 2

Klíčový důkaz doložený Soudu k měření obsahu THC v konopí policií

56.  Vláda Petra Nečase dne 5. 1. 2012 novelou č. 3/2012 Sb. legalizovala dlouhodobou nezákonnou praxi policie v měření obsahu THC v konopí.

57.  OČTŘ však odmítaly žádosti stěžovatele o provedení vyšetřovacího pokusu žádaného v souladu s § 104 c) trestního řádu - nepovoleno všemi složkami OČTŘ.

58.   Stěžovatel proto v roce 2012 vypěstoval také  samonakvétací odrůdu Finola. Uznaná odrůda Finola prošla přísným unijním měřením obsahu THC do 0,2% THC. Odrůda Finola s vysokým obsahem kanabinoidu CBD umožňuje v našich podmínkách dvě sklizně, neboť první úroda je zralá již v půli července. Stěžovatel měl jistotu, že když právní názor OSZ a OS Prostějov vykonávající policie, že stěžovatel páchá zločiny, přijede opětovně konfiskovat ke konci srpna v době stěžovatelem pořádaného kulturního festivalu Noc básníků (http://noc-basniku.blogspot.com/), bude již dané konopí odrůdy Finola řádně vysušené (měření ze sušiny nebo vymezený měsíc růstu EU norma zakazuje).

59.  Jak bylo Soudu doloženo a je doloženo v bodu 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/, policie změřila u odrůdy Finola nadlimitní obsah THC (č.j. KRPT-52223—1/KT-2012 ze dne 25.2.2013, OKTE Frýdek -Místek). Avšak ani ve čtvrté ústavní stížnosti Soud neuznal, že stěžovatel není pachatelem trestného činu a nežádal řádné projednání, ale odkazoval na první neodůvodněné rozhodnutí Soudu. Dodejme, že v roce 2014 policie naměřila u stěžovatele nad limit u další uznané odrůdy Carmagnola, v tomto řízení však nejsou policií vedeny žádné úkony a OSZ Prostějov dne 3. 9. 2015 pro ČTK nepravdivě uvedlo, že je to proto, že stěžovatel s policií nespolupracuje! Viz Google, MF Dnes: „Šestý rok, šestá zabavená sklizeň. Pěstitel Dvořák opět přišel o konopí.“

60.  V roce 2014 a 2015 policie přiznala, že zkonfiskované konopí v letech 2009 – 2014 v Ospělově vůbec neměla zvážené ani podle jedné ze tří zcela odlišných zákonných definic konopí (tedy odlišných na obsah účinných látek) uvedených v § 2 písm d) ZoNL, nebo zvážené dle normy EU (60 kusů vrcholíků 30 cm velkých a smíchaných ze samčích a samičích odrůd), a to dne 23.9.2014 pod č.j. KRPM – 120672-3/ČJ-2014-1400AP, dne 1.12.2014 pod č.j. KRPM – 120672-10/ČJ-2014-1400AP a dne 3.4.2015 č.j. KRPM-33089-4/ČJ-2015-1400AP, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/!

61.  Znalost váhy konopí je základní podmínkou pro stanovení obsahu účinné látky v konopí!

62.  Když byl na toto jednání policie upozorňován ministr vnitra v interpelaci poslance Martina Novotného a žádán o vysvětlení, ministr uvedl v bodě 1 na http://bolsevici.blogspot.com/ dne 22.7.2015 pod č.j. MV-106071-1/KM-2015, že policie konopí neváží, ale počítá na kusy, když jedna rostlina konopí může mít i více než kilogram váhy vrcholíků (světový rekord je přes 6 kilogramů pouze a jen samičího květu, což je cca 1/3 váhy vrcholíku), ale také jen několik desítek gramů, protože jsou stovky či spíše tisíce různých druhů a kultivarů!

63.  Jak znalci uvádějí na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/, obsah látky THC je vždy odlišný v jednotlivých částech rostliny včetně jednotlivých částí vrcholíku a pater rostliny.

64.  Když stěžovatel požádal policii dle infozákona, co v řeči legislativy znamená onen toxikomanický materiál, tzv. marihuana, ze kterého měří obsah látky THC, policie dne 16. 7. 2015 pod č. j. KRPM-80260-17/ČJ-2015-1400PI odpověděla, že tzv. marihuanou je právě definice dle kreativní novely č. 3/2012 Sb.! Z uvedeného tedy lze vyvodit, že do 5. 1. 2012 a zahájení účinnosti novely č. 3/2012 Sb. byla tzv. marihuana celá rostlina konopí včetně kořeně, ale z tohoto vzorku policie nikdy obsah neměřila.

65.  Stejně tak obsah THC policie neměřila ani z jedné ze zákonných definic konopí dle ZoNL, rozhodně už vůbec ne dle normy EU, jak dokládají fakta a důkazy a soudně znalecké posudky ve spisu! Viz naprosto rozporuplná tvrzení policie v bodu 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/

66.  Jak bylo naopak Soudu doloženo a je uvedeno v daném výše uvedeném důkazu č. 5 výše, dne 30. 1. 2013 pod č. j. KUP-1803-1/ČJ-2013-2303MR ředitel Kriminalistického ústavu uvedl, že police neměří obsah dle vzorku určeného nařízením vlády pro trestní právo č. 455/2013 Sb., protože jde o podzákonnou normu a policie měří dle definice konopí v § 2 písm d) ZoNL. Kterou ze tří zcela odlišných definic konopí měl ředitel Kriminalistického ústavu na mysli, však není známo.

67.  Ředitel KÚ ve výše uvedeném rozhodnutí uvedl, že pokud má policie měřit dle zákonné definice „nadzemní část rostliny konopí včetně vrcholíku“, děje se tak na vyžádání policejního orgánu, čímž doložil, že tato z hlediska subsidiarity trestní represe jediná přípustná zákonná definice konopí k měření na obsah THC se používá dle blíže nespecifikovaného zájmu policie. Současně však zde také ředitel KÚ přiznal, že, citujme: „V žádném právním předpise není definováno, jakým způsobem má být vzorek analyzován, tedy jak by měla policie při měření THC postupovat“

68.  Jestliže bylo a je Soudu doloženo, že policie jednou tvrdí, že vychází z nařízení vlády, jindy že vychází ze ZoNL, ministr pak sdělí v interpelaci, že police vychází z normy OSN (stejně jako KS v Brně) a nově NS v napadaném usnesení uvede, že policie vychází z normy EU, nelze než konstatovat na důkazech, že nejméně ode dne 20. 5. 2004, od kdy je do 100m2 povoleno pěstovat konopí dle § 29 ZoNL bez hlášení, jsou policejní soudně znalecké posudky u pěstitelů do 100m2 konány vědomě v rozporu se zákonem, neboť trest lze udělit toliko na základě zákona a na základě přezkoumatelných důkazů.

II. C- 3

Exekutiva i Soud o povinnosti zákonného měření obsahu THC v konopí věděli

– důkaz je uveden v důvodové zprávě novelizace nařízení č. 455/2009 Sb.

69.  Že státní orgány nejen o povinnosti měření THC z celého objemu rostliny dle povinnosti trestního práva věděly, dokládá fakt, že státní zastupitelství zkoušely zjistit, jak se změní obsah látek měřením dle zákonné normy z celé rostliny, stačí citovat z důvodové zprávy k přijetí novely č. 3/2012 Sb. Státní zastupitelství v ní uvádí, že „…. u nichž bylo po provedení chemické expertizy zjištěno, že obsahují 0,27 % THC z celkové hmotnosti rostliny. (Přitom, jak je doloženo, všechny složky policie uváděly, že policie nikdy obsah THC neměří z celé rostliny a potvrzuje to i veřejné anonymizované rozhodnutí Policie ČR Jihomoravského kraje ze dne 7. 3. 2013 k žádosti asociace Open Royal Academy uvedené na http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx)

70.   Státní zastupitelství dále pokračuje: „Tato hodnota nesplňovala hranici stanovenou nařízením vlády č. 455/2009 Sb., podle něhož se pro potřeby trestního zákoníku za rostliny konopí považují všechny druhy a odrůdy, které obsahují více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny. Státní zastupitelství však upozorňuje na skutečnost, že podle § 24 zákona č. 167/1998 Sb., se zakazuje pěstovat druhy a odrůdy a rostlin konopí, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. Je proto zřejmé, že zákon č. 167/1998 Sb., pamatuje na skutečnost, že rostlina konopí v průběhu života podíl THC navyšuje, přičemž ke konci života rostliny je podíl pryskyřic, a tedy THC, nejvyšší. Jelikož rostliny konopí byly sklizeny v počáteční fázi vývoje, proces kumulace pryskyřice s obsahem THC se přerušil a koncentrace THC nedosahovala hranice stanovené nařízením vlády. Lze dovodit, že z tohoto důvodu se tak nejedná o rostlinu obsahující omamnou a psychotropní látku pro účely trestního zákoníku. Státní zastupitelství proto poukazuje na závažný rozpor mezi nařízením vlády a zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle zákona je zjevně možné postihnout i případ pěstitele konopí, který rostliny pěstuje již v počáteční fázi.“

71.  V důvodové zprávě je tak současně patrné naprosto okaté přehlížení tří zcela odlišných zákonných definic dle ZoNL a povinností EU normy exekutivou, kdy EU norma přináší řadu dalších zákonných povinností ve věci měření obsahu THC zcela ignorovaných nařízením č. 3/2012 Sb.

72.  V rozhodnutí police na http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx jsou rovněž doloženy další velmi významné různorodé postupy měření mezi jednotlivými odbornými pracovišti policie na území republiky.

73.  Zatímco OKTE Frýdek Místek měřící konopí stěžovatele jej nikdy nezvážilo a váhu ani nedopočítávalo k procentnímu určení (nespecifikovaného vzorku) konopí, OKTE Jihomoravského kraje tak údajně činí a % obsah THC (sice bez kořene) dopočítává váhou nadzemní části rostliny, což je cca 80% objemu. Dále jihomoravská policie uvádí, že celý zbylý materiál po odstranění větviček, semen a stonku homogenizuje a následně měří na obsah THC. OKTE Frýdek Místek měřilo pouze z necelých 2 gramů nespecifikovaného zhomogenizovaného vzorku, jak je doloženo na důkazu výše z 14. 8. 2009.

74.  Dalším v oblasti trestního práva naprosto nepochopitelným sdělením výše uvedeného veřejného odkazu policie je: „Metodika se v letech 2004 -2013 nijak zásadně neměnila“, což odporuje zcela zásadní změně, kterou přinesl trestní zákoník od 1. 10. 2010!

75.   Dále pak tvrzení policie stavící celou věc mimo představitelný okruh fantazie, v jaké oblasti se pohybuje trestní právo: „legislativní změny nevyžadují změnu metodiky stanovení obsahu delta-9-THC v rostlinách“ a dále tvrzení jihomoravské policie zcela veřejně na internetu „legislativní úprava nevyžaduje rozlišovat, zda je vedeno trestní řízení podle ustanovení trestního zákoníku, nebo podle zákona o návykových látkách“, když každý výklad je zcela odlišný dle obsahu účinné látky!

76.  Citujme z důvodové zprávy k přijetí nařízení č. 455/2009 Sb. s přílohou 1 definující od 1. 1. 2010 zcela oprávněně a nejen botanicky správně konopí jako „celý objem rostliny“. „.. byla do trestního zákoníku vložena nová privilegovaná skutková podstata trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285) ….. v souvislosti s vytvořením této nové skutkové podstaty je z důvodu právní jistoty zapotřebí závazně vymezit druhy rostlin a hub, jež jsou pro účely trestního zákoníku považovány za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku, a určit  množství těchto rostlin a hub, které zakládá trestnost jejich pěstování. Z uvedeného důvodu se předkládá návrh nařízení k provedení zmocnění obsaženého v § 289 odst. 3 trestního zákoníku.“

77.  Souhrnně sdělme: Pokud se policie v prvním trestním řízení řešeném OS Prostějov č. j. 2 T 104/ 2010 (první ústavní stížnost stěžovatele) u soudu první den hlavního líčení 13. 7. 2010 označovala za odborníky v dané věci a zejména pak policejní komisař V. V., který v době mateřské dovolené věc týkající se zdůvodnění první konfiskace řešil a tvrdil soudu, že je krajským expertem a současně jako důvod první domovní prohlídky a konfiskace výzkumnické farmy stěžovatele dne 18. 8. 2009 dne 14. 8. 2009 zaslal vzorek konopí k šetření OKTE a OKTE dne 14. 8. 2009 uvedlo, že ve vzorku 20 gramů zaslaného dne 13. 8. 2009 nalezla v 1,2 gramů zhomogenizovaného materiálu 0,9% THC, jak bylo doloženo výše na důkazu, již to, že stěžovatel měl vždy zkonfiskovány také samčí rostliny (které se neměřily a nesmíchávaly), že konopí mělo semena (tzv. marihuana je bez semen), že byl průměrný obsah THC změřený v konopí stěžovatele z neidentifikovatelného vzorku cca 5 - 10x nižší, než je dle výročních zpráv Vlády ČR průměrný obsah tzv. marihuany na černém trhu (cca 15% THC), mělo vést k vyvození závěrů, že nejde o trestnou činnost, nehledě na další uvedené velmi závažné skutečnosti.

78.  Je doložitelně na důkazu z druhé domovní prohlídky dne 2. 9. 2010 řešené touto ústavní stížností, že policie se na předpis č. 455/2009 Sb. sama odvolává, což je uvedeno v rozhodnutí ze dne 2.10. 2010 č.j. KRPM-10197-6/TČ-2010-141271 na  http://konfiskace.blogspot.cz/2015/10/druha-konfiskace-vyzkumnicke-farmy-v.html

II. C- 4

Souhrnný závěr k pěstování a zacházení s konopím

79.  Jestliže pěstované konopí změřené na obsah THC zákonem definovaným vzorkem k měření nepřekročí limit obsahu THC v určeném vzorku, nemůže být ani žádná z částí z dříve vypěstovaného a již usušeného konopí určeného k zacházení uváděna jako nelegální! Jedinou zakázanou činností je nenotifikovaný předpis ustanovení § 15 písm. e) ZoNL týkající se neoprávněného získávání konopných pryskyřic s THC. Oprávnění se však nevydává a nikdo nezná výklad jednání. Viz dále odůvodnění zrušení předpisu.

II. D

Souhrnně k vyloučení soudců a asistentů podílejících se na prvních čtyřech odmítaných stížnostech stěžovatele

80.  Výše je doloženo, že nešlo o jiný právní názor Soudu, ale vědomě mylné rozhodnutí soudců a jejich asistentů s tragickými dopady nejen na život rodiny stěžovatele. Nestrannost soudců a asistentů soudců projednat tuto stížnost je velmi silně otřesena, dle stěžovatele zcela vyloučena.

81.  Na semináři v březnu 2015 na NS o unijním a evropském právu předseda Soudu stěžovateli sdělil, že by se musel z takovéto ústavní stížnosti vyloučit pro osobní znalost člověka, kterému konopí pomáhá v léčbě vážného onemocnění. Stěžovatel velmi laskavě žádá předsedu Soudu, aby se naopak z projednání stížnosti v žádném případě nevylučoval a postavil se věci čelem, tak jako dříve při procesech se členy Charty 77.

82.  I daný předsedovi Soudu známý nemocný člověk (stejně jako desetitisíce, resp. statisíce jiných občanů) stojí před v demokracii nepřípustným dilematem, zda si může finančně dovolit zaplatit v lékárně za měsíční léčbu konopím (tzn. plevelem) až dvojnásobek průměrné měsíční mzdy zdravého člověka. Druhou alternativou je dle OČTŘ kromě konfiskace majetků údajně vězení, pokud se daný člověk umí zaopatřit sám, nebo mu pomohou přátelé a známí, nebo bude vystaven neznámým dealerům na černém trhu!

83.  Navíc vyhláškou č. 221 /2013 Sb. neoprávněně monopolizována odrůda konopí v právě probíhajícím prvním tendru SUKLu snižující výše uvedenou naprosto neoprávněnou cenu na cca ¼ uvedené ceny (tzn. nově cca 70 Kč/gram sterilního plevele v lékárně, což je rovněž nesmyslně nadsazené, cca10x) je pro nemoc daného předsedovi Soudu známého člověka naprosto nevhodná (a pro více než 90% dalších nemocných), protože obsahuje extrémní množství omamného kanabinoidu THC (19%), avšak bez pravděpodobně hlavní léčivé složky konopí kanabinoidu CBD, která navíc omamný efekt THC významně snižuje. Takovéto konopí vyhovuje především kuřákům tzv. marihuany a je kritizováno za možný psychotizující efekt.

84.  Dodejme, že vyhláška č. 221/2013 Sb., která podle stěžovatele nezákonně a neodborně monopolizuje 4, resp. 3 odrůdy holandských genetik konopí, z nichž ta nejnevhodnější byla určena pro první tendr SUKLu, byla oznámena EK dne 30. 5. 2013 pod č. 2013/0288/CZ (tzn. dva a půl roku do doby dodání do lékáren) dle stěžovatele zcela neoprávněně v naléhavém režimu Směrnice 98/34/ES jako byla skutečně životy ohrožující metanolová kauza. Jak je doloženo v notifikačním protokolu, důvodem notifikace v naléhavém režimu byla údajná obava o zdraví nemocných, což je ve světle občanům škodícího konání SUKLu a ministerstva zdravotnictví nekomentovatelný úkon. Všechny notifikační protokoly ve věci konopí jsou doloženy včetně tiskové zprávy SUKLu o zahájení pěstování konopí vítězem tendru dne 6. 10. 2015 (firma Elkoplast na výrobu umělé hmoty a veřejně známý partner v celé Evropě neopodstatněně monopolizovaného holandského producenta Bedrocan a jeho neopodstatněně monopolizovaných genetik) na http://konopar.blogspot.com/

85.  Posledním argumentem jsou pak předsedovi Soudu osobně známé extrémní obstrukce, které lékaři činí s předepisováním konopí (z důvodů jejich neznalosti a nezkušenosti a mýtů, které o konopí panují).

III.

Negativní důsledky a souvislosti prvního odmítavého/-vých rozhodnutí Soudu

a zdůvodnění naléhavého režimu projednání Soudem dle čl. 39

86.  Po první odmítnuté neodůvodněné stížnosti Soudu dne 13. 4. 2012 byl stěžovatel rozhodnutím soudkyně Markéta Písaříková z OS Praha 3, se kterou neměl nic společného, dne 4. 9. 2012 označen za choromyslného a byl dán podnět OS v Olomouci, kde má stěžovatel trvalé bydliště, na omezení právní způsobilosti stěžovatele (č. j. 39 Nc 1631/2012).

87.  Toto ponižující a stěžovatele veřejně dehonestující řízení se skutečně zahájilo i přes protesty rodiny stěžovatele a odborné veřejnosti včetně emeritního rektora Univerzity Palackého prof. Josefa Jařaba označujícího justici jednáním jako za bývalého komunistického režimu, viz důkazy protestů 1 -7  na http://bolsevici.blogspot.com/.

88.  Jak je doloženo v důkazu č. 11 v rozhodnutí OS Praha 3 ze dne 31. 7. 2015 č. j. 53 Si 145/2015, daná soudkyně Markéta Písaříková z OS Praha 3 nebyla nikdy soudkyní stěžovatele, a jak je doloženo v důkazu č. 14 na http://bolsevici.blogspot.com/, dané řízení u OS Olomouc dodnes není ukončeno. (Soudkyně OS Olomouc odmítá uhradit stěžovateli způsobené škody, na což byl soud upozorňován v důkazu č. 6 ještě před zahájením vlastního řízení advokátkou stěžovatele dne 6. 1. 2013. Dále soud – jak je doloženo v důkazu - činí průtahy s žalobou na danou soudkyni Markétu Písaříkovou z OS Praha 3 na nedůvodný podnět dle § 191, odst. 2 o.s.ř. Konkrétně soud v doloženém rozhodnutí uvádí, že téměř rok od podání návrhu na určení lhůty předal spis krajskému soudu, když tyto extrémní průtahy při podání návrhu na určení lhůty soudkyni již jednou krajský soud vytkl.)

89.  Soudkyně Markéta Písaříková z OS Praha 3 si od soudkyně Ivony Otrubové z OS Prostějov soudící všechny konopné kauzy stěžovatele a jejich následky, dne 3. 8. 2012 neoprávněně obstarala posudek znalce Jiřího Bilíka na stěžovatele ze dne 1. 7. 2012 pro dané posuzované trestní řízení druhé konfiskace u OS Prostějov, který je součástí spisu č. j. 2 T 65/2011. Znalec Jiří Bilík rovněž proti zahájení řízení o omezení způsobilosti, jak bylo Soudu opakovaně uvedeno, osobně protestoval, psal, že byl jeho posudek justicí zneužit a omezení způsobilosti stěžovatele není žádný důvod a nic takového ani neuvedl do posudku. Soud tato tvrzení rovněž ignoroval.

90.  Posudek znalce vložila soudkyně Markéta Písaříková z OS Praha 3 do civilního spisu OS Praha 3 č. j. 20 C2/2012, ač s tímto řízením neměla nikdy nic společného. Z tohoto civilního spisu si posudek Jiřího Bilíka dne 29. 8. 2012 neoprávněně okopírovala osoba podezřelá z řady trestných činů nejen proti rodině stěžovatele, kterou policie odmítá šetřit se souhlasem OSZ Praha 3 a MSZ v Praze (č. j. 3 KZN 880/2014), přestože byly doloženy milionové škody, vědomý úpadek, podvody, krádeže a ublížení na zdraví včetně těžkého ublížení (manželka stěžovatele se dodnes léčí, tzn. 4 roky).

91.  Následně dne 4. 9. 2012 soudkyně Markéta Písaříková z OS Praha 3 navrhla omezit právní způsobilost stěžovatele.

92.  Ministerstvo spravedlnosti nevidí v tomto jednání soudkyně Písaříkové z OS Praha 3 vůči stěžovateli nic nezákonného, viz bod 15 na http://bolsevici.blogspot.com/ v rozhodnutí ze dne 19. 3. 2013 č. j. 47/2013 –OD- STIZ/3.

93.  Na čí pokyn soudkyně Písaříková z OS Praha 3 jednala a proč jí soudkyně Ivona Otrubová z OS Prostějov posudek vydávala a sama takové řízení nebo ochrannou léčbu nenavrhla by bylo ze strany stěžovatele spekulací, leč výše a níže uvedené důkazy dokládají, že znevěrohodnit a zdiskreditovat stěžovatele a naložit mu další soudní řízení bylo v zájmu všech OČTŘ včetně Soudu. Již v první ústavní stížnosti bylo uvedeno, že stěžovatel je za druhou konfiskaci obžalován a za třetí obviněn, takže bylo zřejmé, že stěžovatel bude žádat řádné meritorní projednání, neboť trestný čin, natož zločin nespáchal.

94.  Jak je doloženo v důkazu č. 10 na http://bolsevici.blogspot.com/, pokus justice zbavit stěžovatele právní způsobilosti nepřipustil dne 29. 1. 2013 Evropský soud pro lidská práva pod č. j. 1332/13 k projednání dle čl. 39. Stížnost ESLP přiřadil k první stížnosti č. j. 66981/2012 na výše popsané první odmítavé a neodůvodněné rozhodnutí Soudu č. j. II. ÚS 664/12. V hrubém rozporu s pravidly ESLP se tak teprve v souvislosti s pokusem justice zbavit stěžovatele právní způsobilosti dne 29. 1. 2013 stěžovatel dozvěděl č. j. první stížnosti u ESLP podané dne 10. 10. 2012 (tzn. nikoliv do měsíce). Stěžovatel nikdy neobdržel ani štítky s č.j. 66981/2012, což je další porušení pravidel Jednacího řádu ESLP. Jak bylo výše uvedeno, v  březnu 2014 se stěžovatel dozvěděl, že 6. 2. 2014 ESLP jedním souhrnným rozhodnutím bez jakéhokoliv odůvodnění rozhodl o nepřípustnosti stížností stěžovatele na jednání porušující základní práva a svobody garantovaná Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak je doloženo v důkazu č. 4 na http://bolsevici.blogspot.com/, lékaři ESLP dokládali (opakovaně) žádosti o aplikaci čl. 39 pro porušení čl. 2 a 3 Úmluvy, resp. též čl. 6 odst. 1-2 a čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tzn. práva na život a zákaz mučení a jiného nelidského zacházení.

95.  Soudkyně Ivona Otrubová z OS Prostějov v řízení druhé žaloby č. j. 2 T 65/2011 (po pravomocném odsouzení stěžovatele pod č. j. 2T 104/2010 dne 9. 3. 2011 – první ústavní stížnost) a soudkyně Dana Šindelářová z OS pro Prahu 1 ve věci žaloby č. j. 6 T 21/ 2012 (po nepravomocném odsouzení stěžovatele dne 28. 3. 2012) oslovily současně (?!) soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby posoudil, zda byl stěžovatel v době skutku právně způsobilý (příčetný). Znalec dne 30. 6. 2012 a 1. 7. 2012 v posudcích soudům sdělil, že stěžovatel nebyl v době skutku příčetný (tzn. od dubna 2010 – srpna 2010 a od dubna 2011 do června 2011). Trestní řízení pak byla přes Soudem 3x řešené stížnosti stěžovatele zastavena podle § 172, odst. 1 písm. e) trestního řádu.

96.  Zamítavé rozhodnutí OSZ pro Prahu 1 a MSZ v Praze ve věci č. j. 6 T 21/ 2012 u OS pro Prahu 1 neprošlo ústavní stížností pro vyčerpání stěžovatele. Sdělme:  OSZ a OS Praha 1 bylo doloženo, že exministryně Karolina Peake, která na stěžovatele podala trestní podnět za vyhrožování. To stěžovatel záměrně formou SMS v květnu 2011 udělal, aby hanebné jednání ministryně prošlo soudním řízením. Dne 10.1.2011 ve Sněmovně před svědky včetně onkologicky nemocného mluvčího Edukativní konopné kliniky Zbyňka Kopřivy slíbila daná exministryně rukoudáním řešit v řádu dnů společně s ministrem vnitra Radkem Johnem a ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem a s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem vydání pokynu obecné povahy k aplikaci netrestnosti jednání občanů dle výše uvedené právní argumentace a prokazujících se registračními kartami, aby dále nedocházelo k lidským tragédiím a škodám. Na individuální žádosti totiž NSZ nereagovalo. Dále exministryně slíbila rukoudáním, že bude okamžitě ministra zdravotnictví Leoše Hegera informovat o nezbytnosti notifikace ZoNL u EK dle povinnosti Směrnice 98/34/ES kvůli extrémním škodám na státním rozpočtu v důsledku nevymahatelného předpisu. Nic z toho však neučinila. Naopak se Karolina Peake jako jediný politik stala v roce 2012 členem expertní skupiny pro neoznámený předpis č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren). Stejně tak lhostejný byl expremiér Petr Nečas žádaný např. také dne 4. 3. 2011 (od roku 2008 opakovaně) zřizovateli Edukativní konopné kliniky o zastavení zločinů a vydání povolení pro Edukativní konopnou kliniku a výzkum k ochraně životů a zdraví občanů, viz razítko podatelny http://vlada-cr.blogspot.com/ Jak bylo Soudu doloženo, expremiér  Nečas v reakci na výše uvedenou žádost dne 31.5.2011 pod č.j. 07066/11-OSV stěžovateli namísto řešení závažného problému vyhrožoval milionovými pokutami a vysmíval se potřebě oznámení novel ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34. Opět v tom OČTŘ vidí zákonné jednání, viz rozhodnutí OSZ Olomouc dne 10. 2. 2015 č.j. ZN  2043/2015-8 na http://petrnecas.blogspot.com/)

97.  Stěžovatel Soudu opakovaně doložil, že se znalec Jiří Bilík (exkolega stěžovatele) již dne 13.7.212 přiznal, že chtěl vyviněním stěžovateli pomoci v jeho napjaté stresové situaci a ve čtvrté stížnosti Soudu podané dne 22. 1. 2014 bylo na důkazu doloženo, že když si znalec uvědomil následky nepravdivého posudku, souhlasil s rediagnostickým pobytem stěžovatele od 7. 1. 2014. Diagnostika měla proběhnout ve Vojenské nemocnici v Olomouci, kde byl znalec primářem a kam mu stěžovatel jako zakladatel a ředitel olomouckého Střediska prevence, léčby a rehabilitace P-centrum v 90 letech minulého století referoval nemocné k detoxifikaci. Bohužel znalec Bilík v lednu 2014 zemřel a rediagnostický pobyt byl nemocnicí zakázán pod smyšlenkami, že všichni psychologové odjeli na dlouhý čas pryč a stěžovatel patří na uzavřené oddělení, protože bere drogy (míněna zřejmě tzv. marihuana, neboť znalec souhlasil s provedením kontrolované studie podávání extraktu konopí stěžovateli v rámci rediagnostického pobytu, analýzy provádí přednosta Ústavu soudního lékařství FNOL doc. Peter Ondra, viz výsledky kvantitavních analýz na http://konopijelek.blogspot.com/).

98.  Tato tvrzení Soudu potvrdila lékařka a znalkyně Silvia Musilová ve čtvrté ústavní stížnosti v obsáhlém dotazníku. Viz důkazy č. 7 - 9 na http://bolsevici.blogspot.com/

99.  Když stěžovatel dne 23. 1. 2014 v době podání čtvrté ústavní stížnosti nastoupil na rediagnostický pobyt v PN Bílá Voda, kdy chtěl pravdivý posudek doložit ke stížnosti, aby došlo k řádnému soudnímu projednání, byl do 26. 1. 2014 svědkem nezákonného jednání primáře - soudního znalce (měsíc držená osoba v PN bez souhlasu soudu, které je lékaři vyhrožováno, když chce odejít), přivolal policii a byl dne 27. 1. 2014 pod smyšlenými záminkami primářem – znalcem vyhozen z PN a nemohl tedy doložit nepravdivost posudků, blíže viz Předmluva na http://ustavnisoud.blogspot.com/

100.       Dodejme, že i jesenické OČTŘ selhaly, stejně tak civilní soud svolující rozhodnutím OS Jeseník (dne 1. 4. 2014, č. j. 10 L 6/2014) a dokonce i odvolacího KS Olomouc držení občana měsíc bez souhlasu soudu a proti své vůli a dokonce i protesty klientů nemocnice z důvodů vysokých dávek omamných léků poškozenému, aniž bylo kdy doloženo, že daný poškozený člověk je nebezpečný sobě nebo okolí a obligatorní nálepka schizofrenie přiznaná poškozenému při příjmu je velmi snadno vyspekulovatelná.  V daném řízení soudkyně jesenického soudu označila stěžovatele za „veřejně známého chronického paranoika, který přispěl k psychotickému stavu pana XY dne 26. 1. 2014 a on chtěl opustit léčebnu“. Poškozený XY žádal vedení nemocnice opakovaně o propuštění z nemocnice a bylo mu místo toho vyhrožováno lékaři včetně lékaře-znalce injekcemi a bylo doloženo svědky a je na videu na You Tube „Sestro, zavolejte kotelníka“, viz http://pn-bila-voda.blogspot.com/. To však soudci zapomněli v rozhodnutí uvést a přiznali zákonnost věznění poškozeného, stejně jako OČTŘ.

101.       Analogické jednání „psychiatrů“ a justice (stěžovatel je psychoterapeut dle evropských standardů) zažil stěžovatel v roce 2003, což se později za 10 let stalo argumentací znalců o údajné nepříčetnosti stěžovatele v letech 2008 - 2012. V odkazu je doložen seznam porušení zákonů nemocnicí Veřejným ochráncem práv k hospitalizaci stěžovatele v psychiatrickém ústavu od. 3. – 12. 2. 2003, kdy stěžovatel z ústavu s pomocí manželky utekl, viz http://verejny-ochrance-prav.blogspot.com/

102.       Namísto šetření označených zločinů proti lidskosti spáchaných OČTŘ obsažených ve spisech pak další znalci opisovali první posudek znalce Bilíka a označovali stěžovatele za nepříčetného pachatele trestného činu, resp. zločinu. Stěžovatel tak má díky OČTŘ osloveným znalcům světově ojedinělou psychiatrickou diagnózu, že mu vždy od roku 2008 do roku 2012 od dubna do září, když roste konopí, přestanou fungovat volní a kognitivní funkce a on nechápe, že páchá trestnou činnost.

103.       Trestní podněty nevládních organizací podílejících se na výzkumu na znalce za útisk, poškození zdraví a cizích práv, vědomě nepravdivé znalecké posudky vůči stěžovateli byly policií vždy odložené (uvedeno, že s ohledem na subsidiaritu trestní represe a vysoce odborný problém, který měl stěžovatel řešit v soudním řízení) Stížnosti byly OSZ Prostějov, OSZ Kroměříž a OSZ Olomouc označeny za nedůvodné bez vyrovnání se s doloženými skutečnostmi.

104.       Od 22. 5. 2014 – 14. 5. 2015 pak probíhalo řízení o umístění stěžovatele do psychiatrického ústavu č.j. 5 Nt 120/2014 u OS Olomouc.

105.       Znalec (žádaný vyloučit pro podjatost a nevzdělanost v dané oblasti) prof. MUDr. Vladimír Hosák dne 12. 1. 2015 ve veřejném zasedání v hrubém rozporu s § 107 trestního řádu (stejně jako jiní znalci, tento však nejexplicitněji) uvedl, citujme: „Pokud nechápe, že páchá trestnou činnost, že se protiví názoru veřejnosti a vidí, že to nikam nevede, to je známka jeho duševní poruchy  … psychiatrie tyto bludy umí léčit…. doporučuji půl roku až rok v psychiatrickém ústavu a podávat vysoké dávky antipsychotik“, což je doloženo v tvrzení znalce na You Tube v 6:30 minutě dokumentu Konopný bestseller – Kotelník! Dodejme, že rovněž druh či dávkování léků znalci vůbec nepřísluší k terapii navrhovat, když má soudem určeného lékaře. Znalec Hosák ze spisu věděl a znal, jaké vážné negativní zdravotní následky má na stěžovatele takováto oficiální „psychiatrická léčba“, což uvedla také manželka v závěrečné řeči 26. 10. 2010 u OS Prostějov (první ústavní stížnost). Ze strany znalce tak šlo o zcela vědomý pokus poškodit zdraví stěžovatele, neboť měl tyto skutečnosti doloženy včetně referencí.

106.       Dodejme, že na protest proti zákonu č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) stěžovatel po 18 letech vystoupil v roce 2012 z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Stěžovatel veřejně kritizoval rektora Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáše Zimu, který byl nadřízeným výše uvedeného znalce Hosáka. Rektor UK jako údajný odborník vedl pracovní skupinu pro tvorbu zákona č. 50/2013 Sb. odporujícího samotné podstatě a principům lékového zákona. Členkou pracovní skupiny byla výše označená ministryně pro boj s korupcí Karolina Peake. Že zákon č. 50/2013 Sb. je jen byznys pro vyvolené, uvedl ministr zdravotnictví Heger ve Sněmovně a zcela explicitně to prohlásil v interpelacích předkladateli Pavlu Bémovi, viz http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.cz/ Ten paradoxně jako primátor navrhl dne 11. 5. 2010 poskytnout z rozpočtu města Prahy milionový dar na vznik odborných pracovišť Edukativní konopné kliniky, viz http://edicepetlice.blogspot.com/ a zavázal se stěžovateli prosadit léčbu konopnými produkty, leč učinil pravý opak.

107.       Ve spisu k předmětné ústavní stížnosti je doloženo odlišné tvrzení znalce MUDr. Jiřího Švarce v zápise z veřejného zasedání o hospitalizaci stěžovatele do psychiatrického ústavu ze dne 14. 5. 2015 č. j. 5 Nt 120/2014 u OS Olomouc a také v posudku č. 750 znalce Švarce, který soudní znalce učí a vede v ČR (zřejmě) jediný samostatný primariát nemocnice pro ochrannou léčbu, následující tvrzení: stěžovatel byl a je právně způsobilý, spirituální zkušenosti stěžovatele nejsou bludem stejně jako pocit křivdy ze soudních jednání, stěžovatel není nebezpečný, pěstování konopí je nechorobné, jde o účelovou psychiatrizaci právního problému, předchozí znalci neposuzovali duševní stav stěžovatele v době skutku, ale posuzovali právní otázky a důkazy.

108.       Znalec Śvarc v posudku uvedl, že soud je přece ze zjištěného stavu, důkazů a jednání stěžovatele schopen sám posoudit bez znaleckého zkoumání, zda je stěžovatele potřeba umístit v ústavu.

109.       Znalec Švarc uvedl, že nesmí řešit právní otázky a proto nemůže žádat zrušení ochranné léčby, když byla vyměněna za trest (ve věci řešené první ústavní stížnosti stěžovatele). Soudem určená lékařka a rodina stěžovatele a stěžovatel opakovaně navrhovali ochrannou léčbu zrušit. Stěžovatel tak má dodnes namísto omluvy a odškodnění ustanovenu ochrannou léčbu za společnosti údajně nebezpečné pěstování konopí, resp. nedovolenou výrobu a distribuci drog.

110.       Přes výše uvedené důkazy soudkyně Ivona Otrubová z OS Prostějov dne 26.5 2015 odmítla (více než rok po podání žádosti) obnovu prvního řízení č. j. 2 T 104/2010, viz stížnost stěžovatele odvolacímu soudu na http://os-prostejov.blogspot.com/ v bodu 5.

111.        O stěžovateli se tak v celostátních mediích od roku 2012 psalo a dodnes píše jako o choromyslné osobě a např. rozhodnutí NS č. j. 6 Tdo 1493/2014 ze dne 10. 12. 2014 (týkající se ochranného opatření a zabrání věci u čtvrté konfiskace) odmítajícího opět položit předběžné otázky SDEU (nicméně dokládající porušení zákona OS v Prostějově a KS v Brně) se stěžovatel dozvěděl z médií s titulkem „Duševně nemocný pěstitel konopí se hájil sám, nepřípustné, rozhodl Nejvyšší soud.“ Když 9. 4. 2015 mělo začít u OS Prostějov projednávání věci vrácené NS k řádnému projednání, titulek zněl „Jsem nemocný a potřebuji marihuanu, hájí se pěstitel tisíců rostlin konopí“ (viz Google).

112.       Daná sdělení jsou stejnou dehonestací jako celá řada dalších mediálních tvrzení, např. v titulku ze dne 13. 7. 2010, když začalo u OS Prostějov hlavní líčení (první ústavní stížnost). „Dvořák si dal jointa a šel k soudu. Zatím vyvázl“, za což se, jak je doloženo v závěru článku, vydavatel omluvil, neboť taková věc nebyla pravdivá a redaktor to věděl, viz Google.

113.       Prostějovský večerník bez ochoty věc napravit pravidelně nepravdivě označoval stěžovatele za dealera drog, spekuloval na svých stránkách, zda to byl stěžovatel, kdo dal dětem ze základní školy v Konici marihuanu (Ospělov je cca 5 km od Konice), nechával otisknout věty exředitele prostějovské policie, který žádal, aby stěžovatele soud už konečně odsoudil do vězení, že se s ním moc mazlí a podobné dehonestující články. Tyto pomluvy byly šířeny veřejně za situace, kdy stěžovatel s jím školenými lékaři zveřejňoval důkazy mj. také o úspěšné léčbě diabetes a jeho vážných komplikací a nikdo nechtěl šetřit úbytky zkonfiskovaného majetku a zákonnost postupu policie.

114.       Zatímco např. prof. Raphael Mechoulam z Hebrejské univerzity, který léčbu diabetes kanabinoidy vysvětluje jako přední světový znalec a chemik teoreticky a dostal 4. 3. 2015 čestný doktorát Karlovy univerzity, za praktickou implementaci těchto poznatků je stěžovatel opakovaně viněn jako zločinec, aniž by kohokoliv ohrozil a způsobil škodu.

115.       Jak řekl v loňském roce nejvýznamnější český a světově uznávaný badatel a jeden z označených znalců doc. Lumír Hanuš veřejně „Mám pocit, že někteří lidé včetně lékařů by raději viděli nemocné mrtvé, než vyléčené konopím“. Více je k této věci doloženo v důvodech zrušení zákona vyhlášek ve věci tzv. léčebného konopí.

116.       Stěžovatel díky naprosto netransparentnímu právnímu prostředí od roku 2008 řešil ročně desítky (od roku 2010 – 2015 až dvě stovky ročně) správních řízení, nejčastěji dle infozákona č. 106/1999 Sb. Desítky čísel spisových značek pouze soudních řízení stěžovatele a jeho manželky po zveřejnění výzkumu dne 21. 3. 2008 je možno ověřit na  http://justice-slalom.eu/

117.       Jen za první polovinu roku 2015 měl stěžovatel v předmětné věci 5 veřejných zasedání u obecních soudů v Olomouci a Prostějově, jedno řízení u EK. Jako spravedlivé rozhodnutí může stěžovatel označit pouze rozhodnutí soudce OS Olomouc, který po ročním řízení a 5 zasedáních nepřisvědčil dne 14. 5. 2015 OSZ Olomouc a stěžovatel není v psychiatrickém ústavu a mohl ústavní stížnost podat a právně se bránit a snažit se očistit své jméno, neboť žádný zločin nespáchal a nesvědčí tomu žádný důkaz.

118.       Stěžovateli byl v důsledku nemoci vyvolané extrémním stresem a nemožností dovolat se základních práv a svobod dne 1. 7. 2012 přiznán plný invalidní důchod (3 stupeň). Stěžovateli bylo zakázáno pracovat (rozhodnutí č. j. MPSV – UP/7467719/12/AIS – ZAM ze dne 5. 12. 2012), viz důkazy v bodu 12 a 13 na http://bolsevici.blogspot.com/

119.       V roce 2012 Krajský úřad Olomouckého kraje zamítl žádost manželky stěžovatele o ustanovení pěstounkou v rané péči pro nevhodné rodinné prostředí s kriminálním jednáním manžela. Ve spisu v posudku znalce Bilíka z 1. 7. 2012 je doložena spekulace označené lékařky Věry Táborské, že rodina stěžovatele si asi pomocí pěstounské péče chtěla vyřešit tíživou finanční situaci, když stěžovatel svými megalomanickými projekty finančně zruinoval rodinné majetky. Protestní vyjádření manželky stěžovatele k nepravdám v posudku je doloženo na http://bolsevici.blogspot.com/ v bodu 7 Stěžovatel si dovoluje připomenout, jak bylo Soudu doloženo v první ústavní stížnosti a je doloženo v referencích na stěžovatele na http://dusandvorak.blogspot.com/ ve vyjádření k odborné způsobilosti od Úřadu vlády ze dne 25. 5. 2011, že v roce 2002 obdržel stěžovatel od pozdějšího premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly cenu ministra za (nehonorované) práce na transformaci ústavů a tvorbě standardů kvality zdravotně sociálních služeb: Zištnost bylo to poslední, co motivovalo manželku stěžovatele vybrat si tu nejtěžší z forem pěstounské péče, tzv. ranou péči s předáním dříve ústavem vychovávaného malého dítěte budoucím adoptivním rodičům nebo pěstounům.

120.       Jak může Soud ověřit u ČSSZ, roční příjem rodiny stěžovatele před zásahem OČTŘ v roce 2009 (tzn. údaj 2009) oproti dalším rokům je více než o 2/3 nižší (tzn. údaj 2014), nehledě na vážná zdravotní poškození a veřejnou dehonestaci včetně veřejné dohonestace profesní údajnými experty v předmětné věci, akademiky a poradci neoznámeného předpisu č 50/2013 Sb.

121.       Stěžovatel zákon neporušil. Na http.://nahrada-skody.blogspot.com/ je v rozhodnutí Finančního úřadu hl. města Prahy ze dne 28. 8. 2014 č. j. 5345904/14/2000-00500-106444, doloženo, že finanční správa odmítala zdanit konopí stěžovatele s naprosto vadnou právní argumentací dle § 37, odst. 2 starého občanského zákoníku: „Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.“ Pracovníci FÚ jsou školeni, že mají zdanit výnosy z trestné činnosti, že bylo konopí možné a legální je doloženo výše. Nejpozději v roce 2012 mohl stěžovatel exportovat do celého světa nejméně 5 šarží mastí s deklarací analýz od Ústavu soudního lékařství FNOL o obsahu kanabinoidů přesně v souladu s unijním právem včetně Nařízení o humánních léčivech.

122.       Stěžovateli, jeho rodině a členům výzkumu je po první konfiskaci od roku 2009 přes petici 60 občanů v roce 2012 do dnešních dnů upíráno základní právo ve věci svobody vyznání a shromažďování k vigiliím za oběti v důsledku konfiskací konopí pro výzkum a terapii v ospělovské obecní kapli Nanebevzetí Panny Marie. Obecní kaple v Ospělově není pronajatá a nemá žádný smluvní závazek, byla zrekonstruovaná také na popud rodiny stěžovatele a nyní zeje prázdnotou.  Žádný úřad v tom nevidí pochybení i přes důkazy, že starostka střediskové obce Ludmírov ve správním řízení vydává nepravdivá rozhodnutí již několik let, viz důkazy na  http://ludmirov.blogspot.com/

III.

Porušení základních práv a svobod v napadaných usneseních

123.       Přes všechny výše uvedené důkazy k nezákonnému měření obsahu THC v konopí včetně jednoznačných stanovisek excelentních znalců NS uvedl, že nižší soudy odůvodnění rozhodnutí podrobně rozebraly, což je opět vědomou nepravdou.

124.       NS se s obsáhlou argumentací stěžovatele vůbec věcně nevyrovnal a uvedl, že měření THC v konopí vychází z normy EU a pěstování do 100m2 není možné bez povolení a že stěžovatel porušil zákon pěstováním konopí nad 0,3 % THC, pro což neexistoval jediný důkaz. Přestože v době skutku měla policie měřit obsah THC dle definice trestního práva (celý objem rostliny), neměřila obsah ani z jedné definice ZoNL (celá nadzemní část včetně vrcholíku, plodonosný vrcholík a kvetoucí vrcholík), ani dle EU normy (60 kusů smíchaných samčích a samičích 30 cm kusů vrcholíků ze středu pole měřených v době 1 měsíce růstového období).

125.       NS i přes doložené důkazy dokládající předchozí vědomě mylné rozhodnutí NS č.j. 8 Tdo 1231/2011 ze dne 27. 10. 2011 k předběžným otázkám SDEU, bez jakéhokoliv vyvrácení důkazů stěžovatele pouze poukázal na své předchozí napadané usnesení a předběžné otázky opět nepodal.

126.       Naprosto skandálním je opětovné tvrzení NS vůči nevyvrácené argumentaci k netrestnosti skutku stěžovatele z unijního a českého práva podrobně doloženého ve spisu a výše, že konopí pěstované pro výzkum a terapii společnosti Konopí je lék,o.s. a provoz Edukativní konopné kliniky (doložené důkazy) považuje za zjevně nepodstatné! NS bez jediného důkazu a v rozporu s vlastní a unijní judikaturou a odbornými a nezpochybnitelnými fakty a odborností stěžovatele uvedl: „Je nepochybné, že zabraný předmětný rostlinný materiál je nedovolenou omamnou a psychotropní látkou vykazující škodlivé účinky na lidské zdraví, který představoval ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo společnosti.“, když na straně OČTŘ byly doloženy zločiny proti lidskosti, na straně stěžovatele prospěch doložený důkazy a maximální snaha ochránit občany, členy své rodiny i sebe sama před mnohdy toxickým konopím ve formě tzv. marihuany z černého trhu. Pokud NS tvrdí, že daný zkonfiskovaný materiál má škodlivé účinky na lidské zdraví, proč je dnes na trhu USA nejobchodovanějším léčivem v historii? Jakákoliv věc může mít také škodlivé účinky v rukou neodpovědného člověka, to samo o sobě však nezakládá důvod pro dané ničím neopodstatněné tvrzení, zejména když je konopí skutečně a důkazně jedním z nejbezpečnějších léčiv, viz studie o konopí a jeho rizicích a prospěchu http://cannabis-medicina.blogspot.com/ Promítat do věci či zvířat jednání člověka je typické bajkám, nemělo by být výrokem soudu. Změřila snad policie toxicitu konopí, aby mohl NS uvést daný argument? Bylo snad konopí plesnivé?  

127.       Dodejme, že po odchodu zcela vyčerpaného stěžovatele na nemocenskou v červenci 2011, policie 2x zkonfiskovala Edukativní konopnou kliniku v Praze s více než 100 vzorky odrůd, nikoho neobvinila a všechno, jak police uvedla „obrovské množství závadového materiálu okamžitě zlikvidovala jako škodlivinu“. Policie do dnešních dnů odmítá stěžovateli jako odpovědné osobě vydat protokoly o zkonfiskovaném majetku (8. 12. 2011 a 6. 9. 2012) i přes opakované stížnosti včetně stížnosti ministru vnitra, viz 15 stížnost o policejní ochranu s razítkem podatelny ze dne 11. 8. 2014 uvedená za žádostí zřizovatelů Edukativní konopné kliniky Vládě ČR k přijetí opatření k okamžitému zastavení nezákonného jednání ze dne 4. 3. 2011 na http://vlada-cr.blogspot.cz/

128.       Stěžovatel uvedl a doložil důkazy, že pokud by zkonfiskované ospělovské konopí bylo použito jen na léčbu diabetické nohy (10 tisíc amputací v ČR ročně dle ÚZIS), kdy o tomto stěžovatel referoval s MUDr. Irinou Hubeňákovou opakovaně a dokládal rovněž fotografie unikátního regeneračního působení na mrtvou a zahnívající tkáň, jsou škody v miliardách Kč, nehledě na nezměrná trápení a sociální dopady. Viz důkazy dále ve zdůvodnění návrhu zrušení zákona č. 50/2013 Sb. Takovou terapeuticky vysoce účinnou mast mohl stěžovatel dle výše uvedené legislativy – po zjištění nejoptimálnějšího složení – exportovat do celého světa. Že stěžovatel od roku 2000 opakovaně získal řadu cen v oblasti managementu a byl nominován na Podnikatele roku v kategorii sociálně prospěšný podnikatel bylo Soudu doloženo rovněž a uvedeno v referencích. Ceny stěžovatel získával i v letech, kdy podle znalců nechápal, že pěstováním konopí páchá trestnou činnost (např. 23. 4. 2009, oceněn v příkladech dobré praxe EU za terciální vzdělávání a bezbariérovou školu pro dospělé s vysokou finanční a sociální efektivitou, v níž byly postupně do 11. 9. 2010 otevřeny všechny odborná pracoviště Edukativní konopné kliniky, protože edukace je v dané oblasti dle stěžovatele to nejdůležitější).

129.       NS ignoroval uvést jakékoliv vyjádření a odůvodnění k nezákonnému jednání soudkyně Ivony Otrubové z OS Prostějov, která v trestním řízení předcházející žalobě a ochrannému opatření vědomě porušila rozsudek NS č.j. 3 Tz 1/2012 ze dne 23.02.2012, který v poslední větě jasně uváděl, že nemůže stěžovateli pokutu udělit (za údajně špatnou písemnou omluvu stěžovatele z policejního výslechu). Soudkyně vysokou pokutu stěžovateli udělila dne 4.5.2012 pod č.j. 0 Nt 820/2011 bez možnosti odvolání a dané usnesení odmítala připojit k dovolání, což je doloženo i s přípisem a komentářem stěžovatele pro NS na http://os-prostejov.blogspot.com/.

130.       V důkazu č. 3 na http://os-prostejov.blogspot.com/ je doloženo, že k veřejnému zasedání z 15. 4. 2014 s obsáhlým spisem žaloby s cca 230 objednávkami občanů k vypěstování konopí a důkazy o spáchaných zločinech doložených i soudním znalcem soudkyně přidělila stěžovateli advokátku (v pátek) 4 dny před jednáním dne 15. 4. 2014 (úterý), kdy stěžovatel viděl advokátku prvně. Soudkyně se opět odmítla vyloučit. Není zde ale uvedeno, že předseda OS Prostějov, opakovaně marně žádaný zastavit policejní konfiskace s doloženými důkazy škod a tragédií, nařídil 15. 4.2014 maximální zajištění ochrany budovy soudu (uzavřené o hodinu dříve v čas jednání stěžovatele) justiční stráží a ulice před soudem byla ve spolupráci s policií exemplárně zajištěna nejméně desítkou policistů, jako by snad byl stěžovatel masový vrah. Přátelé a kolegové stěžovatele, kteří přijeli na jednání až ze Slovenska o pár minut po zahájení veřejného zasedání, nebyli vpuštěni do budovy soudu, ti, co byli vpuštěni nesměli v budově soudu pořizovat fotografický či filmový záznam a byli lustrováni.  Stejně tak předseda bez jakéhokoliv odůvodnění vždy odmítal podat návrh na kárné řízení dané soudkyně.

131.       V důsledku konfiskace a obvinění označeného opakovaně bez důkazu (a vědomě nezákonného důkazu) a řádného soudního projednání nedovolenou výrobou drog byly porušeny všechny v kapitole I označená základní práva a svobody stěžovatele, zainteresovaných občanů zřizovatelů Edukativní konopné kliniky a členů asociace Open Royal Academy.

132.       Dle stěžovatele je oprávněné označit popření existence čl. 23 LZPS s právem občana na odpor proti jednání odpovědných, když účinné použití zákonných prostředků bylo a je znemožněno (např. ponecháním kýblů hnoje před Sněmovnou dne 17. 11. 2010 v rámci průvodu a happeningu Revoluce s kytkou v ruce – viz You Tube a dokument Rok konopí -, za což byl stěžovatel obviněn za znečišťování veřejného prostranství).

133.       Vlastním řízením o ochranném opatření bylo hrubě porušeno právo na spravedlivý proces a vyloučeno šetření porušení základních prav a svobod garantované v čl. 36 ods. 1-2 LZPS, vyloučena v čl. 37 odst. 3 LZPS garantovaná rovnost účastníků řízení, zapřeno právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 LZPS a trestu toliko na základě zákona dle čl. 39 LZPS. V důsledku výše uvedeného porušení základních práv a svobod je doloženo ponižující a kruté zacházení (nejen) se stěžovatelem s charakterem mučení a nelidského zacházení (nejen) vůči stěžovateli a jeho rodině zapovězené LZPS v čl. 7 ods. 2 LZPS a čl. 31 LZPS s důsledky porušení nejen práva na zdraví, ale i práva na život pro členy výzkumu garantované čl. 6 odst. 1-2 LZPS, zcela byla zapřena ochrana důstojnosti, cti a dobrého jména (nejen) stěžovatele a zasahování do jeho rodinného a soukromého života a právo na ochranu před shromažďováním, zveřejňováním a zneužíváním údajů o osobě stěžovatele garantované čl. 10 odst. 1 -3 LZPS. Dále bylo také s ohledem na celkovou délku trestních řízení a marnost dovolat se spravedlnosti popřeno právo na nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné základní práva a svobody (nejen) stěžovatele garantovaná čl. 1 LZPS.

134.       Jak je doloženo podrobně v kapitole II a III, nejde o rozdílný právní názor, jde o vědomé popírání zásad právního státu.

135.       S ohledem na důkazy doložená pochybení OČTŘ až do roku 2015 a také za situace, kdy měsíční doporučená léčba konopím a jeho produkty (navíc pro řadu občanů nevhodným a dle nevhodné metody aplikace, viz dále) stojí mnohdy mnohonásobně více než průměrný měsíční invalidní důchod (až 5x) a průměrná mzda (až 2x), stěžovatel laskavě žádá Soud nařídit NS předložení předběžných otázek SDEU jak jsou doloženy ve spisu v angličtině k vyjasnění unijního práva vůči rozhodnutím až do roku 2014, byť je předmětem stížnosti konání z roku 2010. Důvodem je i ekonomie řízení a ochrana státního rozpočtu, neboť další konfiskace do roku 2015, ochranná opatření konfiskací a obvinění do roku 2012 a nepovolení obnovy prvního řízení č. j. 2 T 104/ 2010 dosud neprošly (opětovným) rozhodnutím Soudu.

IV.

Předběžné otázky

136.       Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

137.        Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

138.       Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?

139.       Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

140.       Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

141.       Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

142.       Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

143.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? 

144.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

145.       Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

146.       Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět? 

V.

Odůvodnění zrušení ustanovení trestního zákoníku

147.       Stěžovatel byl v letech od 21. 3. 2008 – 10. 12. 2014 autorem a spoluautorem tří legislativních návrhů na civilizované řešení věci a tří petic. Na návrhy a petice nikdo z odpovědných nereagoval, přestože návrhy podávali se stěžovatelem právníci, lékaři, vědci, profesoři atd., viz http://cannabisterapie-petice.blogspot.com/

148.       Zrušení §§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zrušením nařízení vlády č. 455/2009 Sb. novelizované nařízením č. 3/2012 Sb. je velmi obsáhle zdůvodněno v kapitole II – IV. doložené stížnosti, tak také v předchozích ústavních stížnostech stěžovatele, viz http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/. Taková ustanovení do demokratické země nepatří, neboť nepřiměřeně a bez respektu k zásadě proporcionality a jen na základě propagandy, vědomé nepravdy nebo demagogických tvrzení porušují základní práva a svobody občanů s důsledky enormních škod, korupce, ohrožení zdraví občanů a především nezměrných lidských tragédií.

149.       Situace v předmětné věci zašla tak daleko, že OSN dne 19. 10. 2015 vyzvalo vlády před klíčovým jednáním OSN v příštím roce (UNGASS 2016) ke zrušení prohibice a řešení věci regulatorními opatřeními, jak je doloženo na důkazu v bodu 2 na  http://pravnistat.blogspot.com/

150.       Již 7. 12. 2004 bez jakékoliv následné implementace přijal Europarlament rozhodnutí č.  A6-0067/2004 (tzv. Cataniho zpráva), které obsáhle referovalo o důvodech nezbytnosti regulace, programů minimalizace rizik a podpoře výzkumu, viz důkaz č. 3 na  http://pravnistat.blogspot.com/

151.       Jak dokládají výzvy nositelů Nobelových cen a lékařů ze dne 18. 5. 2014 a společná výzva OSN celosvětové koalice nevládních organizací osob léčících se konopím ze dne 7. 3. 2015, jsou aplikací prohibičních opatření porušena garantovaná základní lidská práva. Viz bod 2 na  http://pravnistat.blogspot.com/

152.       Již v roce 2001 schválila Vláda ČR studii PAD, ve které studie doložila na důkazech škodlivost zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu do trestního práva, navíc s faustovským termínem „větší než malé množství“, viz http://pravnistat.blogspot.com/ bod 4.

153.       Zatímco pro nemocného je dle vyhlášky č. 236/2015 Sb. třeba za rok i více než dva kilogramy samičího květu konopí (tzv. marihuany, v lékárně za cca 600 tisíc Kč), trestné je již více než 10 gramů!  Kuřák tzv. marihuany užívající tuto pro relaxaci, náhled, potěšení nebo jiný zájem a potřebu, což by nemělo být v demokratické zemi rovněž jakkoliv sankcionováno, je tak v lepším právním postavení než člověk, který konopí, potřebuje k ochraně zdraví a života a léčbu bolesti, kde zejména je konopí (až v cca 70%, např. Izrael) medicínsky užito a oprávněně vyhledáváno pro účinnost, šetrnost a minimum negativních sekundárních následků.  

154.       Řada zemí včetně ČR zcela ignoruje fakt, že drogová válka naprosto selhala. Za populistickými hesly "Za svět bez drog, my to dokážeme!" je také schováván penězovod veřejných prostředků participujícím politikům a úředníkům (viz Google: „Úloha šílenství v dějinách“, dokládající trestní podnět stěžovatele na exministra financí Miroslava Kalouska, tehdejšího předsedu rozpočtového výboru a tehdejšího náměstka ministra vnitra Jiřího Vacka v roce 2005 - po přijetí novelizovaného § 29 ZoNL dne 20. 5. 2004 k pěstování konopí - ignorovaný řádně vyšetřit i přes doložené důkazy škod a dopadů na mladou generaci, a to díky xenofobnímu prohlášení z února 2004  „Lidovci proti drogám“ a doloženým nepravdám a důkazům škod).

155.       Tzv. vyvážený koncept prevence a represe, kterým se i naše vláda ráda zaštiťuje je ilustrativně vyvrácen výše. V mnoha odborných studiích je doloženo s důkazy (za jednu získal stěžovatel jako vedoucí kolektivu 10. 10. 2000 cenu britské vlády), jaký prospěch včetně národohospodářského a úspory veřejných prostředků má zavedení přiměřené regulace. Neexistuje studie, která by doložila prospěch prohibice.

156.       Prohibičním modelem politik je porušen základní pramen civilizovaného práva: Všeobecná deklarace lidských práv schválená Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948. Dále pak je porušena Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950, Evropská sociální charta ze dne 18. října 1961, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, Evropská Úmluva o lidských právech a biomedicíně, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, Úmluva OSN proti korupci ze dne 7. listopadu 2000, Deklarace OSN o právech původního obyvatelstva ze dne 13. září 2007, Lisabonská smlouva ze dne 13. prosince 2007 a řada dalších mezinárodních závazků včetně hlavních principů Úmluv OSN, konkrétně: A) Státy mají povinnost zajistit svým občanům právo na odpovídající úroveň zdraví. Pokud tak z jakéhokoliv důvodu nemohou učinit, musí tuto povinnost převzít mezinárodní společenství. B) Státy mají povinnost zajistit, že žádnému z jejich občanů nebude toto právo upíráno činností státu. C) Tato práva jsou zaručena všem občanům, bez ohledu na jejich rasu, náboženství, pohlaví, věk nebo sociální postavení ve společnosti či jiný stav.

157.       Klíčové jednání OSN v příštím roce UNGASS 2016 (březen Vídeň, červen New York) navrhne hlasování o systémových změnách a rekodifikaci a vynětí (nejen) konopí ze seznamu nebezpečných a vysoce kontrolovaných drog, neboť pro tvrzení o jeho nebezpečnosti či škodlivosti není doložen žádný relevantní důkaz a rizika jsou v porovnání k prospěchu bagatelní.

158.       Právě prohibice způsobuje občanům a zejména mladé generaci vysoká rizika, pěstování vysoce koncentrovaného konopí na THC bez CBD kvůli omamnému efektu (jaké vybral zcela nekompetentní SUKL pro první tendr do lékáren!), prohibice dostává mladou generaci do situace, kdy získávají neúctu k právnímu řádu, jsou ohroženi dealery nebezpečných drog, od kterých také nakupují marihuanu, mnohdy toxickou marihuanu, jak stěžovatel marně Kriminalistickému ústavu referoval. Dostupnost ilegálních drog je tak paradoxně mladým lidem vyšší, než drog regulovaných.

159.       Že jsou staří a nemocní lidé nákupem konopí na černém trhu vystaveni nejen rizikům od dealerů doložil stěžovatel filmem Konopné pašije (2010) - zdarma k prohlédnutí na You Tube. Nejen onkologicky nemocná Olga Novotná a pan Petr Kodym, kteří mají ve spisu objednávky k vypěstování konopí a ve filmu vystupují a popisují své děsivé zkušenosti, jsou obětí druhé konfiskace řešené v ústavní stížnosti. Viz objednávka paní Novotné z 5. 5. 2010 na http://octr-prostejov.blogspot.com/ uvedená ve spisu.

160.       Přestože paní Novotná doložila na lékařské zprávě při prvním trestním řízení stěžovatele č.j. 2 T 104/2010 mizející nádorové onemocnění, druhá konfiskace 2. 9. 2010 přispěla k jejímu předčasnému úmrtí ve velkých bolestech.

161.       Prosebný dopis onkologicky nemocného pana Kodyma všem členům Sněmovny v prosinci 2009 po první konfiskaci, kdy na popud stěžovatele psali do Sněmovny a vládě stovky nemocných, nemůže morálně neokoralý člověk nikdy přehlédnout, byl bez zájmu doložen také Soudu a je na http://soudniznalec.blogspot.com/ v bodu 18. Bolestná smrt obou těchto (a dalších) občanů v dubnu 2011 pak byla podnětem stěžovatele pro výhružné SMS ministryni Peake v květnu 2011.

162.       Stěžovatel Soudu ve správním řízení č. j. SPR. ÚS 433/2015 doložil obsáhlý text o své motivaci, chronologii konání, zkušenostech, korupci a legislativě a jejich změnách, který je uveden na http://ustavnisoud.blogspot.com/ ve zkrácené podobě. V pochybnostech Soudu na toto zdůvodnění stěžovatel plně odkazuje.

163.       Zatímco zrušení ustanovení §§ 283 – 265 TZ, čili výroba, držení a pěstování konopí a jeho produktů a určení „většího než malého množství“ v § 289, odst. 3 TZ je dostatečně věcně odůvodněno výše s důkazy popření konkrétních základních práv a svobod, je třeba se zastavit u zdůvodnění dvou zbylých ustanovení § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu a § 287 Šíření toxikomanie.

164.       Dosavadní kreativní výklad OČTŘ včetně NS a Soudu vůči stěžovateli při označení konopí jako prekurzoru dle § 286 TZ je důkazem, že bylo v rozporu se základními právy ustanovení zneužito k jiným účelům, než bylo určeno (čl. 4 odst. 4 LZPS) a trest nebyl udělen na základě zákona (čl. 39 LZPS).

165.       Stejně tak kreativně může být a bývá zneužito další ustanovení § 286 TZ, citujme: „…nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku…“. Jak je doloženo výše v odpovědi ministra vnitra na interpelaci poslance Martina Novotného, ministr schvaluje konfiskace semen konopí tvrzením v hrubém rozporu se zákony. U semen konopí, kdy nejprve policie stěžovatele ujišťovala, že je po konfiskaci označí váhově, leč pak žádný váhový či početní údaj nikdy neměla, ministr napsal, že stěžovatel nedoložil, že semena konopí jsou s obsahem do 0,3% THC, šlo tedy o semena konopí na výrobu tzv. marihuany, když žádný takový certifikát nikdo nikdy nevydal a pro pěstitele do 100m2 není povinnost pěstovat uznané odrůdy s obsahem do 0,2% THC, u kterých je možné doložit certifikát původu osiva! Tato povinnost je pouze při pěstování konopí nad 100m2. Takové jednání vyžadované ministrem a policií vůči občanům nestanoví žádný předpis.

166.       Je Soudu známo, že 1 semeno léčivých odrůd konopí (nejen omamných s vysokým obsahem THC i neomamných s vysokým obsahem CBD) se oficiálně prodává i za více než 100 Kč? Je Soudu známo, že z necelých 100 gramů semen (policií stěžovateli zkonfiskovány desítky kil) lze osít plochu do 100m2? Je Soudu známo, že semeno konopí je vždy neomamné? Je Soudu známo, že právě za olej ze semen se stejným složením (len) byla německá vědkyně Johanna Budwig  opakovaně (7x) nominovaná na Nobelovu cenu za medicínu za objevy v léčbě rakoviny?

167.       Dodejme, že u řady volně prodejných necertifikovaných semen jsou deklarace prodejců o stabilizované odrůdě, složení látek nebo feminizovaném typu stejně pravdivým tvrzením, jako sliby politiků, že zákonem č. 50/2013 Sb. snad chtějí pomoci nemocným a vědě.

168.       Když stěžovatel policii v roce 2012 doložil certifikát EU uznané odrůdy konopí Finola – viz charakteristika odrůdy http://konopijelek.blogspot.cz/2012/05/finola.html - a v roce 2014 Carmagnola viz http://konopijelek.blogspot.cz/2012/05/carmagnola.html, nebylo mu to nic platné a policie u těchto uznaných odrůd naměřila nad limit díky vysoce kreativní normě k určení vzorku k měření, jak je výše doloženo na důkazu (ke konfiskaci v roce 2014 doložil OKTE Frýdek Místek dne 3. 4. 2015. č. j. KRPM-33089-5/ČJ-2015-1412UO).

169.       Stejně tak právně kreativně jsou policií zabavovány květináče a jiné zahradnické potřeby, ve spojení s § 267 pak přímo v masovém měřítku likvidacemi v EU zcela běžných prodejen growshop dokonce se souhlasem Soudu dne 20. 2. 2014 č. j. III. ÚS 934/13. Tyto výše uvedené argumenty, zkušenosti a důkazy dle názoru stěžovatele zavdávají opodstatněnost návrhu na neaplikovatelnost daného ustanovení § 286 TZ.

170.       Nejkreativnějším ustanovením TZ je § 287 šíření toxikomanie. Stěžovatelem je navrhován zrušit předpis pro rozpor s LZPS v čl. 2 odst. 1, neboť jde v mnoha případech o ryze ideologické, nikoliv věcné opatření.  Dále je porušen čl. 3 odst. 3 LZPS zákazem uplatňování označených základních práv a svobod, čl. 4 odst. 3 a 4 LZPS, kdy nejsou omezení vázány stejnými podmínkami a předpis je zneužíván k jiným účelům, než byl stanoven, čl. 10 odst. 2 a zapřeného práva na soukromý život, čl. 15 odst. 1-2 týkající se svobody myšlení, bádání a umělecké tvorby, čl. 17 odst. 1-3 týkající se svobody projevu a práva na informace, svobody vyjádření a nepřípustnosti cenzury, čl. 26 odst. 1 a 27 odst. 1 týkající se podnikání a sdružování se k ochraně hospodářských zájmů, čl. 31 týkající se práva na zdraví a čl. 33 odst. 1 týkající se práva na vzdělání.

171.       Již jen citace předpisu, že trestán je ten, „Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří“ a vyšší trest dostane ten, kdo tak činí „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“, je i pro - v adiktologii nevzdělaného člověka – eufemisticky řečeno zarážející.

172.       Nejen, že je pojem užívání OČTŘ obligatorně mylně a účelově označován jako zneužívání, byť jde o odborné a věcně odlišné pojmosloví (podložené důkazy), ale droga číslo jedna, tj. ALKOHOL způsobující obrovské škody a tragédie po celé planetě, skutečnou fyzickou závislost a devastace rodin i celých národů je v rozporu s čl. 4 odst. 3 LZPS vyňata z působnosti předpisu. Reklamy na alkohol nebo výrobky v podobě dětského šampaňského, punče a jiných alkoholických nápojů v obchodech s potravinami nelze při znalosti stávajících alarmujících epidemiologických údajů nazvat jinak než obecným ohrožením se souhlasem státu.

173.       Oproti tomu například halucinogenní přírodní látky jako medicínsky vysoce perspektivní šalvěj divotvorná byla trestána - resp. její majitelé a prodejci - i před zákazem v roce 2011 právě dle tohoto kreativního trestního ustanovení (22. 4. 2011 byl zákonem č. 106/2011Sb. zařazen salvinorin A, který je účinnou látkou šalvěje divotvorné, do přílohy č. 4 ZoNL) Byť na šalvěj divotvornou nevzniká drogová závislost (čili toxikomanie), byť nemůže způsobit smrt jako šalvěj lékařská nebo oficiální drogy a léčiva, je látkou s přiměřeným rizikem a bezpečnou pro poučeného dbajícího základních ochranných opatření, stala se terčem mravokárců a naháněčů potenciálních zisků farmaceutických společností prohibicí její perspektivní účinné látky. Šalvěj divotvorná byla vyňata jako příklad, analogie lze nají u dalších halucinogenů, stejně tak konopí.

174.       Právě prohibicí přírodních drog a jejich produktů, se kterými jsou občané alespoň částečně obeznámeni, způsobuje explozi jejich syntetických náhražek s naprosto neočekávanými účinky a důsledky.

175.       Dle daného ustanovení šíření toxikomanie je vydání knihy Vaříme z konopí dle OČTŘ stále trestným činem namísto informování a vzdělávání veřejnosti (loňské trestní stíhání vydavatele, rovněž v roce 1995 – 1998, amnestie prezidenta Václava Havla). Dle stejné úvahy by mohlo býti posuzované vydání díla expertů jako chemika Alberta Hofmanna o LSD, nebo Alexandera Schulgina o extázi a amfetaminech. Oba v souladu s vlastní zkušeností, pravdivě popisují pozitivní dopady těchto látek, na čemž není vůbec nic divného (Svádí? Podporují? Podněcují? Šíří?) Při dodržení bezpečnostních pravidel (získávaných osvětou, která ale může být dle OČTŘ trestná) jde nejen u konopí a entheogenů, ale i u LSD nebo extáze o látky s naprosto přiměřeným rizikem pro dospělého člověka. Rizika vzniku závislosti (toxikomanie) jsou bagatelní nebo žádná.

176.       Trestní zákoník má dosti právních nástrojů civilizovaného a ideologicky nepředpojatého trestního práva, přičemž toto platí i o dalších výše uvedených napadaných trestných činech, aby se s případným ohrožením či poškozením společnosti vyrovnal, především pak na základě důkazů, nikoliv předsudků a svévolné interpretace adiktologických, psychologických resp. sociálních pojmů daného předpisu.

177.       U ustanovení šíření toxikomanie ve vztahu k prodejnám growshop se zastavme také vzhledem k jednání stěžovatele vůči vyjasnění daného předpisu pro vlastní činnost při založení medicínského growshopu a veřejně kritizovanému nálezu Soudu ze dne 20. 2. 2014 č. j. III. ÚS 934/13 odmítajícího porušení základních práv a svobod ryze ideologickým rozhodnutím NS ze dne 31. 10. 2012 č. j. 8Tdo 1206/2012 (navíc v době nevymahatelného předpisu). Odlišné názory některých ústavních soudců a veřejná kritika bývalých soudců Soudu je důkazem, že je potřeba na věc nahlédnout i v doloženém kontextu rozhodnutí ESLP.

178.       Porušení Úmluvy o lidských právech tímto nálezem ve věci growshop odmítl ESLP bez odůvodnění projednat a označil stížnost zcela účelově za nepřípustnou (č. j. 41264/14). Daný majitel growshopu je dnes díky netransparentnímu právnímu prostředí ČR (na malém městě) dehonestován jako údajný dealer drog, je v insolvenci a chudobě a s poničeným zdravím s dlouhodobými následky, aniž komukoliv ublížil nebo učinil něco, co by lidem ublížit mohlo (semeny konopí, vzděláváním a poradenstvím a květináči s hnojivy se drogová závislost nešíří, to je odborně naprostý nonsens, viz níže odkaz na odbornou literaturu v dotazu poslance Martina Novotného nejvyššímu státnímu zástupci a především na http://cannabis-medicina.blogspot.com/ ).

179.       Přes 80 prodejen growshop zlikvidovaných v České republice v letech 2011 – 2013, growshopů zakládaných a provozovaných mnohdy po opakovaných marných konzultacích s policií a úřady, je velmi neradostná bilance. Kontext neoznámeného předpisu č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) je důvodný a kritika monstrance growshopy z řad policie tomu rovněž nasvědčuje.

180.       Poškození majitelé a zaměstnanci growshopů označeni za viníky se zcela oprávněně museli ptát, zda se náhodou neocitli v předlistopadové socialistické republice s rozkazy z ústředí KSČ. Je právním státem, kdy vyjasnění ustanovení musí občané nalézat výklad v trestních řízeních u soudu, a žádná advokátní kancelář občanům vzhledem ke kreativitě předpisu neporadí?

181.       Úřady v rozporu s čl. 4 odst 1. a 4, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a čl. 37, odst 1 a čl. 39 neporadily stěžovateli, stejně tak majitelům growshopů, kdy nikdo z uvedených rovněž neměl zájem být označován pachatelem trestného činu se všemi důsledky trestního řízení.

182.       Jak bylo Soudu doloženo ve čtvrté stížnosti, stěžovatel zpracoval poslanci Martinu Novotnému žádost o vyjasnění právního prostředí pro nejvyššího státního zástupce ve věci medicínského growshopu, kterou tento 17. 11. 2013 podal – viz  http://growshopy.blogspot.com/ Nejvyšší státní zástupce si popletl roli svého úřadu vůči poslanci a poslal jej za advokátem. V žádosti NSZ je doložena nejen argumentace zpochybňující trestnost, stejně tak argumentace odborná – adiktologická, neboť nelze k ustanovení přiřadit ohrožení veřejného zdraví nebo snad vznik toxikomanie provozovnami growshop, což bylo úmyslem zákonodárce.

183.       Naopak trestnost jednání vylučovala důvodová zpráva k danému předpisu ve vztahu k minimalizaci rizik a povinnosti obchodníka informovat o skrytém charakteru výrobku. Soud v daném rozhodnutí kauzy growshop uvedl, cituji: „Ústavní soud se ve svém nálezu nezabýval obecnou legislativní rovinou kriminalizace šíření toxikomanie a toliko konstatoval, že ingerence Ústavního soudu by byla myslitelná toliko v roli 'negativního zákonodárce' v situaci, v níž by aktivně legitimovaný subjekt namítal protiústavnost platné právní úpravy, k čemuž nedošlo."

184.       S ohledem na fakt, že nejen daný trestní předpis je v podřazeném vztahu k ustanovení § 283 TZ a mohlo by být tedy ustanovení § 287 TZ na stěžovatele kdykoliv použito, je žádáno jeho zrušení.

185.       Stěžovatel od roku 2008 veřejně informuje a nabádá k užívání jiné návykové látky než alkoholu a občany v tom podporuje a tyto informace šíří filmem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí a jiným obdobně účinným způsobem.

186.       Celkovou netransparentnost a nepředvídatelnost právního prostředí jako elementární princip právního státu nejlépe ilustruje fakt, že nikdo, ani policie, ani státní zastupitelství, ani soudy a ani gestoři předpisů neumí v rozporu s LZPS odpovědět na žádosti o informace k ustanovením, za které pak občané končí ve vězení se zkonfiskovanými majetky a tvrzení o trestnosti se nezakládají na ověřitelném důkazu!

187.       Např. a) která ze tří zcela odlišných definic konopí na obsah účinných látek dle § 2 písm. d) ZoNL určující vzorek k měření obsahu THC v konopí je platná pro pěstitele do 100 m2? b) jak občan či policista nebo státní zástupce nebo soudce pozná, že se dopustil zakázaného jednání dle § 15 písm e) ZoNL spočívajícího v získávání pryskyřic s THC z rostliny konopí? c) je stále v platnosti příloha 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb. garantující, že teprve 5 pěstovaných rostlin konopí s obsahem nad 0,3% THC je trestným činem, když se norma držení konopí změnila Stanoviskem NS od 13. 3. 2014 z 15 na 10 gramů konopí a policie považuje každé konopí za toxikomanický materiál, jak sama doložila?

188.       Dané a další zapírané informace neobsahuje rovněž judikatura.

189.       V oblasti mezinárodního práva pak judikatura neřešila otázku, zda má rozhodnutí exekutivy dbající mezinárodních závazků přednost před rozhodnutími justice, označující rozhodnutí exekutivy za mylné, ač tak smluvní státy činí – viz notifikace ZoNL k výrobě konopí jako léku.

190.       Není vychýlením moci zákonodárné, výkonné a soudní Stanovisko trestního kolegia NS ze dne 13. 3. 2014 č.j. Tpjn 301/2013, když Soud určil pod č.j. Pl. ÚS 13/12 s platností od 1. 8. 2013 k tzv. „většímu než malému množství“ rušícímu ustanovení § 289 odst. 2 TZ (bez změny odst. 3), že je porušen čl. 39 LZPS uvedením množství v podzákonném předpisu, a přitom trest lze udělit a podmínky vymáhat toliko na základě zákona?

191.       Ilustrujme na příkladu: Řada osob zejména s kožními problémy zná blahodárný účinek konopných koupelí, kdy použijete do vany na jednu lázeň třeba i půl kila vrcholíků, které si občané vypěstovali i za stávající legislativy zcela legálně k účelům např. zahradnickým, jak garantuje od 1. 1. 2014 §§ 29 a 5, odst 5 ZoNL. Byli by pachateli zločinu, když více než 10 gramů je trestných a nikdy nepřezkoumatelným měřením by bylo doloženo porušení trestní normy? Nebo snad byla konopná lázeň označena získáváním pryskyřice z rostliny konopí, nebo snad výroba tinktur a masti z konopné herby, když to jednání spíše nasvědčuje ředění látek?

192.       Pokud je jeden jediný občan postižen kreativitou trestního práva, může být postižen každý.

193.       Copak je v demokracii přípustné, aby trestní předpis roky uváděl: „..kdo bez povolení, bude potrestán…“ a ministerstvo zdravotnictví dodnes nikomu povolení k výrobě konopných produktů k terapii nevydalo! Zcela nekompetentní SUKL dne 22. 3. 2010 pod č. j. sukl 35726/2010 odborné společnosti Konopí je lék,o.s. uvedl, že cannabis resina, cannabis herba a cannabis nejsou léčivé látky V roce 2015 SUKL připustil uzavřít smlouvu na tendr pro výrobu cannabis flos, jenž je dílem (1/3 -4) cannabis herba a cannabis tinktura a cannabis resina pak produkty samičího konopného květu, viz bod 7 na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/

194.       Konopí k léčbě je mylně definováno dokonce i lékaři jako tzv. marihuana.

195.       Od 1. 4. 2013 je výroba konopných produktů nově zakázána neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren). Ani licencovaný pěstitel nesmí vyrábět nic kromě jednoho jediného konopného produktu: samičí květ! Tento květ si SUKL jako státní dealer, monopolista a současně kontrolor odebere a vše ostatní žádá zničit jako škodlivinu, pro což není žádné odborné opodstatnění, stejně tak jako enormně a neopodstatněn přísná a vysoce nákladová kritéria na vykupovaný květ na rozdíl od ostatních bylin.  

VI.

Odůvodnění zrušení ustanovení § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č. o návykových látkách a zrušení zákona č .50/2013 Sb. zrušení vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

196.       § 2, písm. d ZoNL: tři zcela odlišné definice na obsah látek, podzákonný předpis nařízení novely č. 3/2012 Sb. definuje vzorek konopí pro trestní právo k měření obsahu THC naprosto nepřezkoumatelně a v rozporu se všemi definicemi dle ZoNL a v rozporu s normou EU při legalitě pěstování konopí bez povinnosti hlášení od 20. 5. 2004. Taková kreativita předpisu porušuje základní práva a svobody.

197.       § 5, odst. 5 ZoNL: neoznámená změna předpisu (EK) předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s neoznámenou novelou § 8 ZoNL zákonem č. 141/2009 Sb. s důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí, jako např. silné terapeutické masti (včetně znalosti spotřebitelů o složení látek a dávkování). Předpisem č. 273/2013 Sb. pak bylo od 1. 1. 2014 pokusnické zacházení s konopím ze zákona vyloučeno. Taková věc porušuje základní práva a svobody.

198.       § 15 písm. e) ZoNL: neoznámená změna předpisu předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s neoznámenou novelou § 8 ZoNL zákonem č. 141/2009 Sb. a vyhláškami č. 50/2013 Sb. a 236/2015 Sb. s důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí, jako např. čípků, spray nebo extraktu v oleji (včetně znalosti spotřebitelů o složení látek a dávkování) Jde o dodržení zásady cíleného transportu léčiva. Doložena neexistence výkladu daného ustanovení v zákonu a judikatuře pro občany i veřejnou moc. Kreativní výklad normy. Právními otázkou je, zda je za stávající legislativy macerování konopné herby v oleji považováno za porušení daného ustanovení, nebo macerování herby v lihu, nebo vaření v lékařské vazelíně. Nalézat odpovědi na předpis v trestním řízení je zcela nepřípustné. Takový závěr porušuje základní práva a svobody.

199.       § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) ZoNL: neoznámená změna předpisu předpisem č. 50/2013 Sb. ve spojení s vyhláškami č. 221/2013 Sb. a 236/2015 Sb. má důsledky zákazu výroby léčebných produktů z konopí kromě (dosud a nejméně další rok) samičího vysoce omamného květu vítězem tendru SUKLu, vše ostatní je zcela neodborně označeno škodlivinou (zřejmě zbylý užitečný vrcholík?, tzv. konopná herba?, kořen?, stonek?) Výroba silných mastí, čípků atd. je předpisem přenesena na zodpovědnost (v konopí dle složení nepoučeného) lékaře a lékárny, čímž se celý proces ještě prodražuje! Neoprávněný monopolista SUKL již minul přes 100 milionů veřejných korun na tento projekt, přičemž stanovení dolního a horního limitu obsahu látek v konopí vyhláškou č. 236/2015 Sb. jsou opětovně uvedeny bez důkazu. V novelizované vyhlášce je také nová definice vzorku konopného květu, na což stěžovatel UHOS v tendru SUKLu opakovaně upozorňoval a dokládal kreativitu definice vykupovaného materiálu dle vyhlášky č. 221/2013 Sb. odporující při výkupu pravidlům hospodaření se státními prostředky. UHOS tohoto zjištění nedbá.

200.       Zatímco vyhláška č. 221/2013 Sb. monopolizovala 4, resp. 3 holandské odrůdy, vyhláška č. 236/2015 Sb. je sice díky opakované kritice a nejen stěžovatelem mnohem otevřenější a pro nemocné a výzkum užitečnější, ale pro tvrzení o limitech není odborný důkaz!

201.       Jak stěžovatel Soudu doložil, v roce 2012 žádali s manželkou registrovat ministerstvo zdravotnictví 18 odrůd konopí pro léčbu. Marně, medicínská banka semen neexistuje v celé Evropě! Bez jediného důkazu jsou vyhláškou č. 236/2015 Sb. vyloučeny odrůdy s obsahem do 0, 3% THC, nebo naopak odrůdy s obsahem nad 20 % THC. Uznané a stabilizované odrůdy prošlé přísnou unijní normou jsou zcela neodborně a bez důkazu vyloučeny (tzn. označeny za neléčivé?), pro což neexistuje žádný odborný důkaz! Totéž je učiněno u odrůd s vysokým podílem kanabinoidu CBD, když je zcela nepatřičně stanoven bez jediného důkazu horní limit obsahu účinné látky.

202.       Daná ustanovení souhrnně zcela nepatřičně a velmi administrativně ztěžují srovnávací výzkum a zpřístupnění konopí jako léku na základě důkazu.

203.       Jak stěžovatel doložil a je uvedeno v posudku znalce doc. Ondry, odrůdy stěžovatele (kombinované mj. s rumištním konopím z Jižní Moravy) dokázaly nabídnout ve výtažku až 58% CBD a 32% THC, čímž se extrakt blížil složení klinicky nejvyzkoušenějšímu konopnému léku Sativex, což je ústní spray. Cena měsíční léčby Sativexem je ve  výši průměrného měsíčního platu zdravého člověka.

204.       Na výrobu mastí a dalších neinhalovaných produktů není vůbec odborně opodstatněno, proč nestačí u konopné herby kritéria pro výkup bylin na masti a tinktury a není aplikován přiměřený zákonný předpis a věc je zcela nepatřičně dramatizována ke škodě všech. Tím extrémně vzrůstají náklady, což v konečném důsledku dopadne na občana, který je druhou rukou státu pod sankcí trestního práva.

205.       V rozporu se základními právy jsou občané zařazeni dle zákona č. 50/2013 Sb. ve spojení s vyhláškami č. 221/2013 Sb., resp. 236/2015 Sb. do systému výdeje konopí k léčbě pod kontrolou policie, což je zcela nepřípustné! Konopný květ v lékárně a konopný květ ze zahrádky je příměrem nejlépe představitelným jako rozdíl mezi nablýskaným sterilním rajčetem ze supermarketu a voňavým a chutným rajčetem ze zahrádky.

206.       Jak je uvedeno v posudku znalce Hanuše http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ Díky kriminalizaci výzkumu jsme na počátku cesty. Stále toho víme málo, abychom mohli s jistotou cokoliv tvrdit. Avšak stávající výsledky (alespoň u povolené paliativní léčby) jsou velmi nadějné a především, rizika jsou minimální. Izrael až po dvaceti letech od povolení pěstování konopí k léčbě nemocnému člověku a tolika zkušenostech zavádí státní agenturu jakou dnes administrativně bez zkušeností s konopím a jeho využitím v léčbě a zcela jiným systémem výdeje představuje SUKL, resp. agentura SAKL. V Izraeli dodnes vydávají konopí nemocným pěstitelé, ne lékaři. Mohou totiž okamžitě reagovat na potřeby nemocného v reakci na danou odrůdu konopí nebo metodu užití. Lékař celý proces pouze superviduje a monitoruje a také se učí!

207.       Souhrnně řečeno: Obstrukce výzkumu a klinickému uplatnění, který představují výše uvedená ustanovení, přijatá vědomě bez notifikace, je třeba zrušit. Primárně je potřeba vést srovnávací výzkum dle složení, dávkování a metod aplikací! Nastavit za této situace předpis s takovými nároky, které učiní konopí nemocným zcela nedostupným a současně kriminalizovat občanskou odpovědnost vyplývající i ze zákona o zdraví lidu, porušuje základní práva a svobody.

208.       § 29 ZoNL: neoznámený předpis porušující vlastní zákonná opatření, která je možno vymáhat, a to jak u konopí, tak máku. Zatímco od 1. 1. 2014 je dle novely č. 273/2013 Sb. např. možné pěstovat konopí k účelům zahradnickým (dříve pokusnickým), stát v rozporu s vlastním předpisem omezujícím obsah látky (v neidentifikovatelném vzorku konopí) na limit 0,3% THC, trvá na pěstování pouze uznaných odrůd s limitem 0,2% THC, když je konopí na ploše nad 100m2, čímž vylučuje vlastní předpis s limitem do 0,3% THC a také unijní právo.

209.       Při pěstování do 100 m2 policie vymáhá bez předpisu pěstování uznaných odrůd, ty však vadným měřením obsahu označí za nelegální, jak bylo doloženo.

210.       V obecném rozsudku SDEU C 59/11 Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS soud doložil práva občanů EU pěstovat a obchodovat svobodně i rostliny s deklarací nejen na výnos a obchodní aktivity, ale i rostliny z důvodů ochrany krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování dědictví. S tímto judikátem SDEU se v napadaném usnesení NS rovněž řádně nevyrovnal a uvedl, že se netýká konopí, když ten má širší význam na všechny rostliny.

211.       Copak účel zahradnický nebo pokusnický znamená primárně obchodní činnost, nebo má také neobchodní, vzdělávací, výzkumný a kulturní význam? K zahradnictví a pokusnictví nepatří šlechtitelství? Zatímco u konopí je v § 5 odst. 5 ZoNL formalizováno, k jakým účelům je možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům, u máku tato specifikace chybí a omezujícím pravidlem je toliko § 15 ZoNL, kde žádný úřad nezná výklad pojmů.

212.       Naprostá absence výkladu k pojmům je doložena na důkazu obsáhlým rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne 13. 3. 2013 č. j. MZDR 7051/2013 na žádost Open Royal Academy k pojmům v bodu 1 na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/ Jestliže kreativita ZoNL a TZ ve věci konopí zcela ignoruje základní právní jistoty občanů a předvídatelnost práva a občané jsou s presumpcí viny a nezákonně získaným důkazem vláčeni trestním řízením, není jisté, že totéž se nemůže stát pěstitelům máku na ploše do 100m2, stejně tak pěstitelům na ploše nad 100m2, kde jsou v rozporu s unijní judikaturou vymáhány pouze uznané odrůdy máku. Tím není jakkoliv zpochybněn limit obsahu látek, ten však není přezkoumatelně stanoven a výklad pojmů je nalézán v trestním řízení.

213.       K zrušení označených ustanovení ZoNL, zákona konopí do lékáren a vyhlášek ve věci konopí dodejme navíc z unijního práva: Jednání ministerstva zdravotnictví a SUKLu je dle stěžovatele také v rozporu čl. 2 -10 Nařízení ES č. 2001/83/ES ze dne 6. 11. 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků a zajištění jejich dostupnosti Citujme článek 10: „Je však veřejným zájmem neprovádět opakovaně zkoušky na lidech a zvířatech, pokud to není naléhavě potřebné.“  Při vstupu ČR do EU již byly léčivé látky v konopí v lékopisech zemí EU.

214.       Dle stěžovatele je nemožností získat povolení pro zpracování konopí na jiné typy léčiv než od 1. 4. 2014 samičí květ od vítěze tendru (v únoru 2016) také porušen čl. 34 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) týkající se konkurenčního prostředí a zákazu monopolů. Současně jsou v ČR od roku 2012 dle názoru stěžovatele v rozporu s Nařízením ES č. 2006/2004 ze dne 29. 12. 2006 o ochraně spotřebitele otevírány tzv. konopné lékárny nedeklarující v žádném z prodávaných konopných produktů obsah účinných látek, což celé již tak netransparentní prostředí činí ještě zmatenějším. 

VII

Závěrečný souhrn a nález

215.       Z výše uvedeného je patrné, že jak trestní zákoník a k němu vztažná ustanovení zákona o návykových látkách ve spojení s neoznámeným předpisem zákona konopí do lékáren a konopných vyhlášek ministerstva zdravotnictví odporuje čl. 4 odst. 4 LZPS obecně, nikoliv jen v případě jednání stěžovatele.

216.       Povědomí stěžovatele o nemožnosti návrhu na zrušení neplatného předpisu jako je vyhláška č. 221/2013 Sb. naráží u stěžovatele na právní otázku vyslovení vymahatelnosti daného předpisu vůči stěžovateli v období platnosti vyhlášky, nejen vymahatelnosti novelizace jako samostatného předpisu č. 236/2015 Sb. ve věci požadavků kvality na konopí pro léčebné použití. V případě, že Soud sezná, že byly porušeny základní práva a svobody stěžovatele v rámci trestního řízení, nemá stěžovatel jakoukoliv jistotu, že nebude napaden právě za porušení správního předpisu s milionovými pokutami a exekucemi.

217.       Stěžovatel si dovoluje laskavě Soudu sdělit, že formou dodatku stížnost doplní o žádost na vydání předběžného opatření, neboť je řešením právních sporů zcela vyčerpán.

218.       S ohledem na shora uvedené skutečnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud vydal tento

nález:

                                                                                 

A.

Stěžovateli se pro veřejný zájem přiznávají práva pro naléhavé řízení stížnosti dle ustanovení

§ 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Jednání o ústavní stížnosti bude veřejné.

B.

Pro nepřípustné omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod,

se zrušují

usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2015, č.j. 11 Tdo 181/2015

usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.5. 2014, č.j. 8 To 198/2014

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 4. 2014, č.j. 2 Nt 1151/2014

usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4.5.2012 č.j. 0 Nt 820/2011

a

pro nepřípustné omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod se

Nejvyššímu soudu přikazuje

položit předběžné otázky stěžovatele Soudnímu dvoru Evropské unie

C.

Z důvodu nepřípustných omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod se zrušují

§§ 283 - 287 a § 289, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve spojení se zruštěním novelizace nařízení vlády č. 455/2009 Sb. nařízením č. 3/2012 Sb.,

·         zrušením § 2, písm. d, § 5, odst. 5, § 15 písm. e), § 24 ods. 1, písm. a), § 24a) a § 24b) a § 29 zákona č.167/1998 Sb. o návykových látkách

·         zrušením zákona č.50/2013 Sb. (konopí do lékáren)

·         zrušením vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 236/2015 Sb.

V Ospělově dne 28. 10. 2015

Dušan Dvořák, v.r.