Nejvyšší soud je jediným soudem, který dle článku
267 Smlouvy o fungování EU předkládá předběžné otázky Soudnímu dvoru. Pokud tak
neučiní a jedná-li se současně o svévoli, kdy rozhodnutí neodůvodní, nebo odůvodní
naprosto vědomě nepravdivě, opravným prostředkem k porušení základního
práva na zákonného soudce, spravedlivý proces a trestu toliko na základě zákona
je jedině Ústavní soud ČR. Viz nález sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. listopadu
2011.
Předkládáme Vám k posouzení podnět k podání návrhu
na zahájení kárných/trestních řízení se soudci nejvyššího a ústavního soudu, kteří
zcela vědomě porušili zákony. V příloze jsou označeny senáty, které
předmětné zákony porušily, stejně tak „desatero“ porušení zákonů. Přes respekt nezávislosti soudce jako pilíře
demokracie, vědomé brutální porušení základního práva a svobod nelze
přehlížet.
Podle nálezů Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp.
zn. III. ÚS 84/94, a ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 je soud povinen náležitě odůvodnit své
rozhodnutí. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne ze dne
30.5.2006 č.j. Pl. ÚS 18/06,
citujme: „Právní názor soudce Ústavního soudu vyslovený při projednávání a
rozhodování v obdobné věci ..... nemůže být důvodem o nepodjatosti soudce
pro poměr věci….. samozřejmě za
předpokladu, že tak činí způsobem a formou nesnižující důvěru
v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce. “
Rozhodnutími
v příloze uvedenými došlo ke snížení důvěry v soudní moc a
důstojnosti soudcovské funkce, neboť soudci
vědomě uváděli nepravdivé skutečnosti, a došlo také k rozhodnutím bez
jakéhokoliv odůvodnění k obhajobou namítaným závažným skutečnostem, viz
příloha.
Děkujeme,
že doložíte, zda je či není snížena
důvěru v soudnictví a důstojnost soudcovské funkce vědomě nepravdivými
tvrzeními předmětných senátů, že konopí je prekurzor podobné bludy, nebo že
soudce může participovat na organizovaném zločinu, jako předmětní soudci.
S pozdravem In Nomine Cannabis Vám
pevné zdraví přejí pastoři Konopné církve
Slavomil Boudný František
Slavík Josef Pospíšil
Korespondenční
adresa
Konopná církev, Konopná apatyka
královny koloběžky první, 798 55 Ospělov 6
V Praze dne 22. 9. 2016
(Pozn: Konopná
církev je v registračním řízení u MK ČR)
Porušení zákonů
a úmluv Nejvyšším a Ústavním soudem ČR v řízeních se členy výzkumu Konopí
je lék (Cannabis is The Cure) Dušanem a Radomírou Dvořákovými, zakladateli
odborné společnosti Konopí je lék, z.s. a Miloslavem Tetourem, dnešním
předsedou Konopí je lék, z.s.
Nejvyšší soud: 8 Tdo 1231 /2011 (6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo
323/2016)
Ústavní soud: II. ÚS 664/12 (IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II. ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, I. ÚS 3196/15, III. ÚS 396/16)
Důkazy ze spisů
1.
Předběžné otázky Soudnímu dvoru údajně není možné položit. Citujme první
odmítavé (zjevná nedůvodnost) a dále vždy jen odkazované usnesení č.j. II.
ÚS 664/12 v ústavní stížnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
27.10.2011 č.j. 8 Tdo 1231/2011 (pokuta za dovolání 10.tisíc Kč): „..... Dovolací
soud dále také podrobně objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu
dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr,
že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou
je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o
postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím,
že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného
zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s PREKURZORY a
pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských
společenství členský stát….“. Nepředložení předběžné otázky vylučují
nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08. 01. 2009 ve věci
Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn.
II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2010
2.
Konopí je údajně prekurzor, čili chemická látka k výrobě chemických
drog, když toto vylučuje zákon o prekurzorech drog č. 272/2013 Sb., kde
konopí není uvedeno, doložený posudek znaleckého ústavu Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého a vyjádření ministerstva zdravotnictví (ze dne 14.3.2016
v rozhodnutí č.j. MZDR 14780/2016-4/MIN/OVA) a judikatura ze dne
21.06.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a ze dne 30. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 52/2008
3.
Nařízení ES o prekurzorech č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 bylo údajně implementováno
do zákona o návykových látkách, když nařízení ES implementovat nelze a
vylučuje to doložené stanovisko ministerstva zdravotnictví ze dne 14.3.2016
č.j. MZDR 14780/2016-4/MIN/OVA) a judikatura č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3.
2006
4. Zákon
o návykových látkách a zákon o léčivech údajně nejsou technické
předpisy k výrobě konopí jako léku dle Směrnice 98/34/ES, když toto vylučují
důkazy (databáze TRIS) a notifikace novely zákona o návykových látkách prvně
notifikovaným zákonem č. 273/2013 Sb. uvedená ve veřejné databázi TRIS pod
č. 2012/329/CZ
5.
Lze údajně pěstovat a zpracovávat pouze EU registrované odrůdy konopí
(cca 50 odrůd, limit ve vrcholících je do 0,2% THC), když toto vylučuje rozsudek
Soudního dvora C 59/11 (Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS),
článek 34 Smlouvy o fungování EU (monopoly, kartely) a §§ 2, 24 a 29 zákona o
návykových látkách (limit do 0,3% THC v celé nadzemní části rostliny
konopí včetně vrcholíků při pěstování do 100 m2).
6.
Cannabisterapie a výzkum je údajně trestný čin, když toto vylučuje
rozsudek Soudního dvora C‑137/09 (Josemans, body 36 – 38) a judikatura NS ze
dne 30. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 52/2008.
7.
Policie údajně měří obsah THC v konopí v souladu se zákonem a -
citujme opakované nepřezkoumatelné odůvodnění Nejvyššího soudu - "vychází
z normy EU" (metodika uvedena v příloze č. 1 Nařízení ES č.
1122/2009), když to vylučovaly důkazy a bylo ve znaleckých posudcích doloženo,
že policie postupuje v hrubém rozporu s unijní normou a měří obsah
THC v konopí v každém kraji jinak a vždy měří obsah THC z naprosto neidentifikovatelného
vzorku a rozdíly tak mohou být až stonásobné a dále bylo doloženo rozhodnutím
předsedy NS ze dne ze dne 21. 4. 2016 č. j. Zin 38/2016, že judikatura
tuto věc nikdy neposuzovala. Dále bylo na doloženo, že také u EU uznaných odrůd
naměřila policie nad limit THC. Takové jednání je popření presumpce
neviny a zásady in dubio pro reo.
8.
Při zpracování a pěstování konopí do 100 m2 je údajně potřeba mít
povolení, když toto od 1. 7. 2004 vylučuje § 29 zákona o návykových
látkách (pěstování konopí se toliko oznamuje Celní správě při ploše nad 100m2)
a do přijetí nenotifikovaného zákona č. 50/2013 Sb. konopí do lékáren dne 1. 4.
2013 bylo v souladu s § 5 odst. 5 zákona o návykových látkách možno bez
jakéhokoliv omezení (vyjma §§ 15 a 24) zpracovávat konopí k účelům
pokusnickým bez jakéhokoliv povolení.
9.
Při zpracování a pěstování konopí s limitem nad 0,3% THC k výrobě
konopných léčiv je údajně potřeba mít povolení - licenci, když toto
povolení – licenci (dle § 15 písmeno e) zákona o návykových látkách -zpracování)
MZ ČR a SUKL nevydává a konopí z dovozu (do roku 2015) nebo
v lékárně je v limitu vyhlášky č. 236/2015 Sb. za cca 50 tisíc korun
měsíčně, což je většině občanů nedostupné!
Kardinální porušení práva OSN, Evropy
a Společenství v předmětných řízeních
10.
Justice a exekutiva údajně nemusí vůbec odůvodnit a vyjadřovat se
k netrestnosti skutku pěstování, zpracování a distribuce konopných léčiv
dle §§ 28 a 31, odst. 1 trestního zákoníku, a spáchaným zločinům doloženým
soudním znalcem, lékaři a poškozenými, stejně tak se údajně nemusí vůbec
vyjadřovat k zákazu šetřit doložené zločiny na občanech a řešit záhadné (až
90%) úbytky zkonfiskovaného majetku, což vylučuje judikatura, např.
rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2015 č. j. I. ÚS 1565/14 a ze dne
9.8.2016 č.j. III.ÚS 3570/15
Důkazy organizovaného zločinu
Předseda Nejvyššího soudu k měření
THC v konopí: http://cannabis-dukazy.blogspot.com/
Vyjádření znaleckého ústavu k prekurzorům:
http://univerzita-palackeho.blogspot.com/
Ministerstvo zdravotnictví k notifikaci:
http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/
Vyjádření znaleckého
ústavu k falšování posudků: http://bolsevici.blogspot.com/
Znalecká vyjádření k spáchaným zločinům:
http://soudniznalec.blogspot.com/
Jak
Ústavní soud uvedl v bodě 22 nálezu sp. zn. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. ledna
2009, za výkon svévole považuje i takové jednání soudu poslední instance
aplikujícího normy komunitárního práva (tj. dnes unijního práva), který si
zcela opomene položit otázku, zda by neměl vznést předběžnou otázku k Soudnímu
dvoru, přičemž její opomenutí řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které
vypracoval ve své judikatuře Soudní dvůr. Jinými slovy jde o případ, kdy soud
nebere vůbec v potaz pro něj závaznou existenci
kogentní úpravy obsažené v čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ústavní
soud se dále odvolal na vymezení svévole v judikatuře německého Spolkového
ústavního soudu: "Jde o svévoli, jestliže: (1) Došlo k zásadnímu porušení
povinnosti předložit předběžnou otázku. O zásadním porušení se dá mluvit v
okamžiku, kdy rozhodující soud posledního stupně měl sám pochybnosti ohledně správného
výkladu komunitárního práva, přesto se však neobrátil na ESD (pozn.: dříve
Evropský soudní dvůr, dnes Soudní dvůr Evropské unie), (2) Rozhodující soud se
úmyslně odchýlil od ustáleného výkladu dané otázky ESD, ale přesto nezahájil
řízení o předběžné otázce a (3) Neexistovala (nebo zatím neexistuje) ustálená
judikatura ESD k dané otázce nebo tato judikatura nepokrývá celou problematiku.
Neexistenci ustálené judikatury Spolkový ústavní soud dovozuje ze skutečnosti,
že danou otázku lze vyložit odlišně, nežli tak učinil soud aplikující
komunitární právo v daném případě" (Bobek, M.: Porušení povinnosti zahájit
řízení o předběžné otázce podle článku 234 (3) SES. Praha, C.H. Beck, 2004, s.
49).
V
nálezu sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. listopadu 2011 Ústavní soud dále
odkázal na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen
"ESLP") ve věci Ullens de Schooten a Rezabek proti Belgii ze dne 20.
září 2011, č. 3989/07 a 38353/07, v němž ESLP vyvodil, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy
ukládá vnitrostátním soudům povinnost odůvodnit z pohledu aplikovaného práva
svá rozhodnutí, kterými odmítá předložit předběžnou otázku. Funkce ESLP pak
spočívá v zajištění toho, aby před ním zpochybňované rozhodnutí o odmítnutí
bylo náležitě odůvodněné s ohledem na výjimky stanovené judikaturou Soudního
dvora.
Me sme me, Hanáci!
